3 Azs 239/2004 · Nejvyšší správní soud
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedOUTCOME: zastaveno MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku č. j. 3 Azs 239/2004 - 61 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobkyně:
Legislator headnote
AI generated3 Azs 239/2004 · Nejvyšší správní soud: Projev vůle stěžovatelky obsažený v jejím podání ze dne 20. 1. 2005 považuje Nejvyšší správní soud za svobodný, vážný, určitý a srozumitelný, řízení ve věci proto dle výše citovaného ust. § 47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. zastavil.
Full text
OUTCOME: zastaveno MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku č. j. 3 Azs 239/2004 - 61
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobkyně:
V. S., zastoupené Mgr. Alexandrem Vaškevičem, advokátem se sídlem Františkánská 7, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 5. 2004, č. j. 59 Az 23/2004 – 30, takto:
I. Řízení s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně (dále jen stěžovatelka) rozsudek Krajského soudu v Plzni, ze dne 12. 5. 2004, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 6. 1. 2004, č. j. OAM-3052/VL-19-P22-2003. Rozhodnutím správního orgánu nebyl stěžovatelce udělen azyl podle ust. § 12, § 13, odst. 1 a 2 a § 14 zák. č. 325/1999 Sb., zároveň bylo vysloveno, že se na ni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 cit. zákona. V podané kasační stížnosti dovozovala stěžovatelka důvody uvedené v ust. § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Stěžovatelka navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení. Zároveň požádala o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.
Podáním ze dne 20. 1. 2005 vzala stěžovatelka kasační stížnost zcela zpět.
Podle § 47 písm. a) s. ř. s., vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.
Projev vůle stěžovatelky obsažený v jejím podání ze dne 20. 1. 2005 považuje Nejvyšší správní soud za svobodný, vážný, určitý a srozumitelný, řízení ve věci proto dle výše citovaného ust. § 47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. zastavil.
Řízení bylo zastaveno, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 23. února 2005
JUDr. JaroslavVlašín předseda senátu