Supreme Court dismisses second appeal on asylum rejection due to prior rejection of identical appeal.
Legislator summary
AI generatedThe Supreme Administrative Court dismissed the applicant's second cassation appeal against a regional court ruling rejecting her asylum claim. The applicant had already filed and lost a cassation appeal on the same judgment in July 2005, which became legally binding in August 2005. The court ruled that since the matter had already been decided, the second appeal was procedurally inadmissible under administrative procedural law.
Legislator headnote
AI generated§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.; § 120 s. ř. s. – A second cassation appeal against the same final judgment is inadmissible if the matter has already been decided by the Supreme Court.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedCited Case Law
AI generatedFull text
OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku č. j. 2 Azs 245/2005 - 49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně:
T. T. N., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2004, č. j. 46 Az 3/2004 - 18,
takto:
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou dne 19. 9. 2005 se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 22. 12. 2003, č. j. OAM-1400/LE-02-15-2003. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta její žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu). Rozsudek krajského soudu vycházel ze skutečnosti, že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno v souladu se zákonem a na základě dostatečně zjištěného skutečného stavu věci a bylo přesvědčivě odůvodněno.
Ze soudního spisu však vyplynulo, že stěžovatelka proti shora uvedenému rozsudku krajského soudu podala kasační stížnost již dne 22. 11. 2004. Nejvyšší správní soud pak rozsudkem ze dne 20. 7. 2005, č. j. 2 Azs 477/2004 - 37, její kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl. Tento rozsudek byl doručen žalovanému i zástupci stěžovatelky Mgr. Zdeňku Hrouzkovi dne 29. 8. 2005. Téhož dne také nabyl právní moci (§ 54 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní /dále též „s. ř. s.“/).
Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
Jak je uvedeno výše o kasační stížnosti stěžovatelky směřující proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2004, č. j. 46 Az 3/2004 - 18, bylo již zdejším soudem rozhodnuto. Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo, než její další kasační stížnost proti témuž rozsudku krajského soudu odmítnout [§ 46 odst. 1 písm. a), § 120 s. ř. s.]. č. j. 2 Azs 245/2005 - 50
Podle § 60 odst. 3, § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. listopadu 2005
JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu