Legislator Case Law & Legislation
1 Azs 280/2004 ECLI:CZ:NSS:2005:1.Azs.280.2004.46 AI generated

Supreme Administrative Court dismisses asylum appeal for introducing new legal grounds not raised in lower court proceedings.

Case Number 1 Azs 280/2004
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Supreme Administrative Court dismissed the appellant's cassation complaint against the regional court's rejection of his asylum claim. The appellant argued he faced life threats from criminal structures in Ukraine and that state organs failed to protect him, but he raised these specific legal grounds for the first time in the cassation stage. The court ruled the appeal inadmissible because the appellant introduced new legal arguments that were not substantiated in the prior administrative or regional court proceedings.

Legislator headnote

AI generated

§ 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.; § 104 odst. 4 s. ř. s.: A cassation complaint is inadmissible if the appellant introduces new legal grounds or arguments that were not raised and substantiated in the preceding proceedings.

Keywords

AI generated
cassation appeal inadmissibility new legal grounds asylum claim rejection administrative procedure rules failure to substantiate

Cited Legislation

AI generated
§ 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.
§ 104 odst. 4 s. ř. s.
§ 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.
§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě v rozsahu a v mezích důvodů vymezených stížnostními body (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.) a shledal kasační stížnost nepřípustnou.
§ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
4 a § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku č. j. 1 Azs 280/2004 - 46

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: D. G., zastoupeného Mgr. Alexandrem Vaškevičem, advokátem se sídlem Františkánská 7, 301 00 Plzeň, proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM,

170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 12. 2003, č. j. OAM-6231/VL-07-04-2003, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 2004, č. j. 59 Az 250/2003-25, takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 6. 12. 2003, č. j. OAM-6231/VL-07-04-2003, žalovaný zamítl žalobcovu žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

Ve včasné žalobě podané ke Krajskému soudu v Ostravě žalobce vyjádřil svůj nesouhlas s rozhodnutím žalovaného, neboť při prvním i druhém pohovoru uvedl důvody, pro něž se nemůže vrátit na Ukrajinu. Navrhl proto, aby rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a jeho věc opětovně projednána.

Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl rozsudkem ze dne 21. 9. 2004, č. j. 59 Az 250/2003-25; ve správním řízení neshledal vady a přisvědčil žalovanému i v hodnocení důvodu, pro nějž byla žalobcova žádost o azyl zamítnuta jako zjevně nedůvodná. Žalobce opustil Ukrajinu proto, že nebyl schopen splácet úroky z peněz vypůjčených na úhradu nákladů léčení své manželky. Jeho věřitel mu vyhrožoval, a žalobce proto opustil Ukrajinu, aby si v České republice vydělal dlužné peníze. Tyto důvody však nemohou vést k udělení azylu, a žalovaný proto nepochybil, když zamítl žalobcovu žádost jako zjevně nedůvodnou.

Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále „stěžovatel“) včas kasační stížnost založenou na důvodu uvedeném v § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), tedy na nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Stěžovatel byl v zemi původu ohrožován na zdraví a na životě osobami ze zločineckých struktur. Pokud hledal ochranu u státních orgánů před vydíráním, zjistil, že i ony jsou součástí zločineckých struktur, a stěžovatel tak nemá šanci domoci se ochrany. Stěžovatel se proto domnívá, že jsou u něj dány důvody pro udělení azylu č. j. 1 Azs 280/2004 - 47

podle § 12 písm. b) zákona o azylu, neboť náleží do sociální skupiny nečlenů zločineckých struktur, které jej pronásledují právě z toho důvodu, že není jejich členem, a domovský stát tuto situaci toleruje.

Stěžovatel upozornil též na to, že podle Příručky procedur a kritérií pro přiznání postavení uprchlíka mohou být za pronásledování považovány i diskriminační činy soukromých osob, pokud je státní orgány vědomě tolerují, odmítají jim čelit nebo nejsou schopny zajistit účinnou ochranu.

Dále se stěžovatel dovolával kasačního důvodu obsaženého v § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Žalovaný podle něj provedl nedostatečné dokazování; nepřihlédl přitom k velmi omezeným možnostem stěžovatele coby žadatele o udělení azylu, jak prokázat pronásledování v zemi původu. Krajskému soudu stěžovatel vytkl to, že nepřezkoumal dodržení procesních předpisů ze strany žalovaného, což učinit měl, byť stěžovatel v žalobě poukazoval na vady správního řízení jen v obecné rovině. Minimálně se měl zabývat tím, zda žalovaný ve správním řízení provedl dostatečné dokazování a zda jeho rozhodnutí bylo dostatečně odůvodněno.

Konečně napadl i to, že správní orgán ani soud u něj neshledaly překážku vycestování, neboť stěžovatel bude po návratu do vlasti a při zjištění státních orgánů, že požádal v ČR o azyl, vystaven administrativní šikaně ze strany milice a dalších státních orgánů. V této souvislosti stěžovatel odkázal na Zprávu MZV USA o stavu dodržování lidských práv na Ukrajině za rok 2002 ze dne 31. 3. 2003. Ze všech uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Závěrem stěžovatel požádal o to, aby jeho kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek, neboť pro uplatňování svých práv u soudu potřebuje být nadále přítomen v České republice. Soud však o této žádosti samostatně nerozhodoval: usnesení, jímž se řízení o kasační stížnosti končí, totiž vydal bezprostředně poté, co mu stěžovatelova kasační stížnost byla předložena.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě v rozsahu a v mezích důvodů vymezených stížnostními body (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.) a shledal kasační stížnost nepřípustnou.

Stěžovatel vytkl správnímu orgánu i krajskému soudu vady řízení a krajskému soudu navíc nesprávné posouzení právní otázky; v žalobě však žádnou z těchto námitek neuplatnil. Vnesl tak do kasačního řízení výlučně nové právní důvody, o nichž se v řízení před krajským soudem nezmínil, i když tak učinit mohl; kasační stížnost je proto jako celek nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s. Nejvyšší správní soud se stížnostními námitkami z tohoto důvodu věcně nezabýval a kasační stížnost jako nepřípustnou odmítl [§ 104 odst. 4 a § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. 1. 2005

JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu