Supreme Administrative Court dismissed appeal for late filing due to statutory time limit expiration. The court held the appeal was inadmissible because the deadline had passed. The court ruled the appeal was inadmissible due to the expiration of the statutory time limit for filing. The court dismissed the appeal because the statutory time limit for filing had expired. The court rejected the appeal as inadmissible because the statutory time limit for filing had expired. The court dismissed the appeal because the statutory time limit for filing had expired.
Legislator summary
AI generatedThe Supreme Administrative Court dismissed the appellant's cassation complaint against a lower court's decision. The appellant filed the complaint late, missing the two-week deadline established by the Administrative Procedure Act. The court determined the deadline expired on April 12, 2004, based on the postal service's delivery of the document to the appellant's address.
Legislator headnote
AI generated§ 40 odst. 2 s. ř. s.; § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.: A cassation complaint filed after the expiration of the statutory time limit is inadmissible and must be rejected.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedFull text
OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku č. j. 1 Azs 154/2004-68
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: V. V., o žalobě proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 5. 2003, č. j. OAM-703/VL-07-P11-2001, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. února 2004, č. j. 5 Az 158/2003-50,
takto:
I. Kasační stížnost s e odmítá.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze napadeným rozsudkem zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu, kterou se stěžovatel domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 5. 2003, č. j. OAM-703/VL-07-P11-2001. Současně soud stěžovatele poučil o možnosti podat proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze, a to ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku.
Stěžovatel podal kasační stížnost, kterou doručil Městskému soudu v Praze osobně dne
6. 5. 2004. Ke kasační stížnosti dodal doplnění, došlé dne 14. 4. 2005 na podatelnu Nejvyššího správního soudu v Brně. Požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro opožděnost dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Podle § 106 odst. 2 věta první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí.
Nestanoví-li soudní řád správní jinak, užijí se pro způsob doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení (§ 42 odst. 5 s. ř. s.).
Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se podle § 46 odst. 4 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2004, uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. č. j. 1 Azs 154/2004-69
V daném případě nebyl stěžovatel při doručování dne 17. 3. 2004 zastižen, i když ve svém podání Městskému soudu dne 14. 11. 2003 (č. l. 42 spisu) soud vyzval, aby mu bylo na udanou adresu doručováno. Téhož dne byla písemnost uložena u pošty. Dnem doručení je tedy dle § 46 odst. 4 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2004, a § 40 odst. 1, 3 s. ř. s. den 29. 3. 2004 (pondělí), a to bez ohledu na skutečnost, že fakticky, dle doručenky, stěžovatel zásilku nepřevzal.
Lhůta pro podání kasační stížnosti tedy v souladu s § 40 odst. 2 s. ř. s. uplynula dnem 12. 4. 2004 (pondělí).
Protože stěžovatel podal kasační stížnost osobně dne 6. 5. 2004, je zjevné, že lhůta nebyla dle § 40 odst. 4 s. ř. s. zachována. Kasační stížnost byla podána opožděně, s čímž § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. spojuje důsledek odmítnutí návrhu.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně a proto ji odmítl dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Za této procesní situace se Nejvyšší správní soud z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a absencí povinného zastoupení advokátem.
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu – kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. listopadu 2005
JUDr. Josef Baxa předseda senátu