Administrative court dismisses appeal as inadmissible because the two defendants are not parties to a competence dispute under the Administrative Procedure Code.
Legislator summary
AI generatedThe Supreme Administrative Court dismissed the applicant's complaint as inadmissible, ruling that no competence dispute existed between the Ministry of the Interior and the B. i. s. The applicant argued the Ministry incorrectly referred the asylum case to the B. i. s., which claimed lack of jurisdiction. The court determined that since the B. i. s. is not a central administrative authority, it cannot be a party to a competence dispute under the Administrative Procedure Code. Consequently, the court rejected the appeal under the relevant procedural provisions.
Legislator headnote
AI generated§ 97 of the Administrative Procedure Code; § 47(1)(d) and § 99 of the Administrative Procedure Code: A competence dispute may only arise between specific administrative bodies, and a claim against a non-central authority and a central ministry does not constitute a valid competence dispute.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedFull text
OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku
Komp 1/2003-27
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce M. Ch., zastoupené JUDr. Emilem Jančou, advokátem v Praze, Kamenická 43, 170 00 Praha 7, proti žalovaným: 1) B. i. s., a 2) Ministerstvu vnitra, Nad štolou 3, 170 00 Praha 7, v řízení o kompetenční žalobě takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Nejvyššího správního soudu dne 5. 3. 2003 se žalobce domáhal určení, který z žalovaných má pravomoc rozhodovat ve věci žádosti žalobce ze dne
11. 2. 2001 o přiznání příspěvku za službu dle zákona č. 100/1970 Sb., a to s odůvodněním, že žalované Ministerstvo vnitra jeho žádost postoupilo k rozhodnutí žalované B. i. s. a ta se věci konstatuje svoji nepříslušnost.
Soud, vycházeje z vymezení kompetenčního sporu v ustanovení § 97 zákona č. 150/2002 Sb., o soudním řádu správním (dále s. ř. s.), v prvé řadě zkoumal, zda se v shora uvedené právní věci vůbec jedná o žalobcem tvrzený záporný kompetenční spor. Především řešil otázku, zda žalovaní jsou stranami kompetenčního sporu.
Podle shora uvedeného ustanovení stranami kompetenčního sporu jsou: správní úřad a orgán územní, zájmové nebo profesní samosprávy; orgány územní, zájmové a profesní samosprávy navzájem; ústřední správní úřady navzájem. Žádný z žalovaných především není orgánem samosprávným. Prvé dva případy kompetenčních sporů tedy nepřipadají v úvahu. Nemůže jít ale ani o třetí případ kompetenčního sporu. Ústředními správními úřady (ústřední orgány státní správy) jsou jen ty ústřední orgány státní správy, které jsou zákonem za takové prohlášeny. Ze zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a dalších zákonů plyne, že zatímco Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy, B. i. s. jím nebyla a není. Proto mezi ní a Ministerstvem vnitra nemohl vzniknout „kompetenční spor“ ve smyslu ustanovení § 97 s. ř. s., k jehož řešení by byl příslušný Nejvyšší správní soud.
Soud proto žalobu jako nepřípustnou odmítl (§ 47 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 99 s. ř. .s).
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žaloba byla odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. května 2003 Komp 1/2003-28
JUDr. Michal Mazanec předseda senátu