Supreme Administrative Court dismissed asylum seeker's appeal on jurisdictional grounds under Administrative Procedure Act.
Legislator summary
AI generatedThe Supreme Administrative Court dismissed the asylum seeker's cassation appeal against the Regional Court's decision on jurisdiction. The applicant argued that the Regional Court lacked territorial jurisdiction because she was registered at a specific address in the Czech Republic where a visa was issued. The court found that the Regional Court's transfer of the case to the Municipal Court complied with the Administrative Procedure Act and that the applicant's claims did not meet the statutory grounds for cassation.
Legislator headnote
AI generated§ 102 s. ř. s.; § 103 s. ř. s.: A cassation appeal must be based on specific statutory grounds such as illegality or procedural defects; if the appeal relies on grounds not fitting these categories, it must be dismissed.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedFull text
OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku č. j. 5 Azs 16/2003 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobkyně (stěžovatelky) O. D. S., zast. JUDr. Marcelou Cellerovou, advokátkou se sídlem Radlická 34, Praha 5 proti Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7 v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2003, č. j. 47 Az 510/2003 – 14,
takto:
I. Kasační stížnost s e o d m í t á.
II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze dne 10. 4. 2003 se žalobkyně domáhá přezkoumání rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 16. 12. 2002, č. j. OAM – 10723/VL-19-K01-2001, kterým jí nebyl udělen azyl podle ustanovení § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů a kterým bylo dále rozhodnuto, že se na ni nevztahuje překážka vycestování podle ustanovení § 91 citovaného zákona.
Usnesením Krajského soudu v Praze č. j. 47 Az 510/2003-14 ze dne 17. 4. 2003 byla vyslovena místní nepříslušnost Krajského soudu v Praze a věc byla postoupena podle ustanovení § 7 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.) Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka kasační stížnost ve které namítá nesprávné posouzení a zjištění místní příslušnosti k projednání žaloby a tvrdí, že místně příslušným je nadále Krajský soud v Praze, když žalobkyně v den podání žaloby a i nadále je hlášena na adrese v Č., ul. B. N. 765 okres P. z., přičemž na základě toho jí bylo i místně příslušným oddělením cizinecké policie P.-z. vystaveno vízum, nikoli na adrese B. 70, P.
Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož takové rozhodnutí vzešlo nebo osoba zúčastněná na řízení (stěžovatel) domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému rozhodnutí, není-li v zákoně stanoveno jinak (§ 102 s. ř. s.).
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzených skutečností uvedených v ust. § 103 odst. 1 písm. a/ – e/ s. ř. s., (nezákonnost, vady řízení, zmatečnost, nepřezkoumatelnost).
Soud dospěl k závěru, že, jakkoli jsou důvody svědčící pro přípustnost kasační stížnosti formulovány v zákoně dosti široce, nelze podřadit stížnostní důvody, které uvádí stěžovatelka pod žádný z uvedených v ustanovení § 103 s. ř. s. Především nelze shledat žádné č. j. 5 Azs 16/2003 - 32
důvody podle ust. § 103 odst.1 písm. a/ a b/, neboť tyto se po výtce dotýkají nezákonnosti způsobených v řízení před správním orgánem. Pokud jde o důvod podle písm. c/, pak v daném případě byly splněny podmínky řízení proto, aby Krajský soud v Praze rozhodl, neboť věc u něj napadla jako u soudu věcně příslušného a pokud byl tedy názoru, že věc mu z hlediska místní příslušnosti k rozhodnutí nenáleží, pak postupoval podle ust. § 7 odst. 6 s. ř. s. způsobem, který tento zákon ukládá. Ustanovení odstavce prvního písm. d/ citovaného paragrafu rovněž nepřichází do úvahy, neboť rozhodnutí je náležitě odůvodněno. Nebylo přitom dosud rozhodováno o věci samé, aby mohlo být posuzováno, zda by jaká vada řízení před soudem mohla mít vliv na již vydané rozhodnutí.
Protože se podaná kasační stížnost opírá jen o jiné důvody než předpokládá zákon, nezbylo soudu než ji podle ust. § 104 odst. 4 ve spojení s ust. § 46 odst. 1 písm.d/ s. ř. s. odmítnout.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s., podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 21. 10. 2003
JUDr. Václav Novotný předseda senátu