Court orders Serbian prisoner to pay car insurance contribution and legal fees for breach of statutory duty.
Legislator summary
AI generatedThe District Court for Prague 10 ruled in favor of the plaintiff, ordering the defendant to pay a car insurance contribution and legal costs. The defendant, a foreign national imprisoned in the Czech Republic, failed to provide evidence that he no longer owned the vehicle during the relevant period, despite his claim that it was seized and auctioned by police. Consequently, the court found him liable for the breach of statutory insurance obligations and awarded the plaintiff the requested amounts plus interest.
Legislator headnote
AI generated§ 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.; § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.; If a vehicle owner fails to conclude liability insurance, they must pay a daily contribution, and the burden of proof regarding loss of ownership lies with the defendant.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedRelated Decisions
AI generatedFull text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ulice služba ČR - Věznice Valdice, příjmení jméno 55, PSČ obec
o 5 955 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 955 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 655 Kč od 5. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 2. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 955 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně zjistila, že žalovaný neměl sjednané pojištění odpovědnosti ode dne 23. 8. 2019 do dne 17. 11. 2019 k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], č. TP vozidla: [anonymizováno], na základě čehož ho vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 5 655 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, a to se splatností 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost poplatku nastala dne 4. 4. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak žalovaný dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradil.
2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Srbska toho času ve výkonu trestu odnětí svobody v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána místem pobytu žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012.
3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil s tím, že od 18. 9. 2018 byl vazebně stíhán a dne 13. 2. 2020 byl odsouzen Městským soudem v Praze k desetiletému trestu odnětí svobody. Předmětné vozidlo bylo žalovanému zabaveno při jeho zadržení a ještě v době, kdy byl vazebně stíhán, bylo vozidlo policií ČR prodáno v dražbě. Z uvedených důvodů nesouhlasí s podanou žalobou, avšak svá tvrzení nijak nedokládá.
4. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání s ohledem na to, že listinné důkazy, které má soud k dispozici, poskytují spolehlivý podklad pro rozhodnutí ve věci.
5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
6. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující skutková zjištění:
7. Žalovaný byl dopisem ze dne 19. 2. 2020 vyzván k úhradě příspěvku ve výši 5 955 Kč do garančního fondu ČKP, neboť vozidlo žalovaného ([registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], č. TP vozidla: [anonymizováno]) nebylo v období ode dne 23. 8. 2019 do dne 17. 11. 2019 (tj. 87 dní) pojištěno, se splatností 30 dnů od doručení výzvy, tj. 87 dní x 65 Kč vč. nákladů na upomínání ve výši 300 Kč (prokázáno Výzvou [číslo] k úhradě příspěvku ze dne 19. 2. 2020 vč. informace ČP o nedoručení zásilky ze dne 19. 2. 2020 a ze dne 3. 3. 2020; Zjištěnými údaji o vozidle). Žalovaný byl k úhradě poplatku opakovaně vyzýván, avšak neuhradil ničeho (prokázáno Upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 6. 2020; II. upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 7. 2020 vč. informace ČP o nevyzvednutí zásilky a vrácenou doručenkou; Výzvou [anonymizováno] k zaplacení dlužné částky ze dne 6. 12. 2021; Předžalobní upomínkou ze dne 1. 2. 2022 vč. poštovního podacího archu ze dne 1. 2. 2022 a údajů ČP o sledování zásilky ze dne 2. 2. 2022).
8. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k následujícímu právnímu závěru:
9. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (dále jen „zákon“) tím, že neuzavřel v uvedených případech smlouvu o pojištění odpovědnosti, kterou coby vlastník a provozovatel vozidla měl povinnost uzavřít, v důsledku čehož mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni v souladu s § 4 odst. 1 zákona a § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Ačkoliv žalovaný namítal, že předmětné vozidlo bylo žalovanému zabaveno při jeho zadržení a ještě v době, kdy byl vazebně stíhán, bylo vozidlo policií ČR prodáno v dražbě, žalovaný ke skutečnosti, že v předmětném období již nebyl vlastníkem vozidla, nenavrhnul žádné důkazy, ačkoliv byl k tomu vyzván usnesením č.j. 5C 275/2022 ze dne 25.11.2022, a tak k uvedenému tvrzení žalovaný neunesl důkazní břemeno. Soudu proto nezbylo, než žalobě vyhovět.
10. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužných částek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., včetně nákladů žalobkyně uplatněné v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ve výši 300 Kč.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 955 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
12. Lhůty k plnění soud stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.