I.ÚS 4124/16 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti Mary Anderson Eirich Kohn a Michaela Paula Kohn, zastoupených Vratislavem Pěchotou Jr., Esq., 14 Penn Plaza, 225 West 34th Street, Suite 1800, N.Y. 10122 New York, USA, doručovací adresa: Mánesova 1645/87, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2016 č. j. 28 Cdo 3436/2014-813 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 3. 2014 č. j. 20 Co 190/2013-744, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla prostřednictvím Městského soudu v Brně dne 15. 12. 2016 doručena předmětná ústavní stížnost. Ta byla Městskému soudu v Brně doručena dne 8. 12. 2016. Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů.

Předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. Z ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu vyplývá, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Z ústavní stížnosti vyplývá, že právnímu zástupci stěžovatele bylo napadené usnesení Nejvyššího soudu doručeno dne 7. 10. 2016 (tento údaj byl telefonicky ověřen u Městského soudu v Brně). Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy skončila dne 7. 12. 2016. Byla-li ústavní stížnost doručena prostřednictvím Městského soudu v Brně až dne 15. 12. 2016, je zjevné, že návrh byl podán po uplynutí dvouměsíční lhůty. Lhůta k podání ústavní stížnosti je lhůtou procesněprávní a k jejímu zachování postačuje, je-li ústavní stížnost podána poslední den lhůty k přepravě. Z návrhu stěžovatele není zřejmé, kdy byla ústavní stížnost stěžovatelem vypravena, nicméně i v případě, že by se tak stalo dne 7. 12. 2016, nelze přehlédnout, že byla zaslána nesprávnému subjektu, tj. Městskému soudu v Brně, který k jejímu projednání není příslušný. Závěrem lze poznamenat, že v daném případě nebylo od věci zaslání ústavní stížnosti přímo Ústavnímu soudu z datové schránky.

Ústavnímu soudu tak nezbylo než předmětnou ústavní stížnost odmítnout v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu pro opožděnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 9. ledna 2017

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj