IV.ÚS 3044/16 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Sharky Baker, zastoupené Mgr. Davidem Ferfeckým, advokátem se sídlem v Jablonci nad Nisou, Podhorská 28, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, č. j. 33 Cdo 2436/2016-211, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 6. 1. 2016, č. j. 35 Co 255/2015-183, a rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 8. 4. 2015, č. j. 14 C 168/2010-148, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozsudkem ze dne 8. 4. 2015, č. j. 14 C 168/2010-148, zamítl žalobu stěžovatelky, kterou se domáhala zaplacení 300 675 Kč z titulu nevrácené půjčky, kterou měla na základě ústně uzavřené smlouvy poskytnout v roce 1994 své sestře; dluh ze smlouvy měl po smrti sestry v rámci dědického řízení v roce 2001 přejít ve vymáhané části na její neteř (dceru zemřelé sestry). Nalézací soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že tvrzený nárok nebyl prokázán. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 6. 1. 2016, č. j. 35 Co 255/2015-183, rozsudek okresního soudu potvrdil. Nejvyšší soud usnesením ze dne 29. 6. 2016, č. j. 33 Cdo 2436/2016-211, odmítl dovolání stěžovatelky proti rozsudku krajského soudu.

Stěžovatelka proti uvedeným rozhodnutím brojí ústavní stížností podanou dne 12. 9. 2016 a navrhuje, aby je Ústavní soud zrušil. Namítá zásah do vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v pochybení obecných soudů při hodnocení důkazů, v jehož důsledku nebylo její žalobě vyhověno.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a je přípustná ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s § 30 odst. 1 téhož zákona.

Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a nepředstavuje další stupeň přezkumu věcné správnosti či konkrétního odůvodnění rozhodnutí. Vedení vlastního řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu věci, jakož i výklad a aplikace práva na daný případ náleží obecným soudům. K zásahu do činnosti orgánů veřejné moci je povolán výhradně, došlo-li z jejich strany k porušení ústavně zaručených práv nebo svobod. Žádné takové pochybení však Ústavní soud v dané věci neshledal.

Obecné soudy nemohly zasáhnout do ústavně zaručených práv stěžovatelky, neboť dospěly k ústavně konformnímu závěru, že stěžovatelka neprokázala tvrzený nárok, a nebylo tak možno uložit její neteři vyplacení žalované částky. Rozhodly po provedení rozsáhlého dokazování početnými svědeckými výpověďmi i listinnými důkazy, které analyzovaly s mimořádnou důkladností. Soudy přihlédly ke klíčovým aspektům věci - uzavření a plnění ústní smlouvy mezi stěžovatelkou a její sestrou z roku 1994, otázkám, zda byla vůbec nějaká smlouva uzavřena, a pokud ano, zda se jednalo o smlouvu o půjčce nebo o smlouvu darovací. Zkoumaly navazující písemnosti a jejich pravost i okolnosti uzavření dědické dohody z roku 2001, kterou měl dluh přejít na dceru zemřelé sestry - žalovanou. Řádně se vypořádaly i s navazujícími okolnostmi relevantními pro posouzení věci, zejména vyhrocenými poměry v rodině, vztahy přízně či nenávisti mezi příbuznými a jejich potenciálním vlivem na obsah výpovědí svědků, které byly natolik rozporuplné, že byl nalézací soud nucen část svědků vyslechnout opakovaně a s rozpory je konfrontovat. K ověření rozdílných verzí skutkového děje vyšel i ze zpráv cizinecké policie, jimiž ověřoval doby pobytu stěžovatelky v Česku, neboť jinak trvale žije v Austrálii.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. prosince 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu