IV.ÚS 3480/16 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Martina Langa, zastoupeného JUDr. Pavlínou Fojtíkovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Pobočná 1395/1, Praha 4 - Michle, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2016 č. j. 23 Cdo 2907/2014-227, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. prosince 2013 č. j. 6 Cmo 228/2013-192 a proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. dubna 2013 č. j. 45 Cm 184/2012-134, takto:

Soudci Jaromír Jirsa, Jan Musil a Vladimír Sládeček nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 3480/16

.

Odůvodnění

I. Ve věci

sp. zn. IV. ÚS 3480/16

vznesl stěžovatel Ing. Martin Lang podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 27. 10. 2016 námitku podjatosti soudců Jaromíra Jirsy, Jana Musila a Vladimíra Sládečka. Uvedl, že Ústavní soud usnesením ze dne 31. 5. 2016

sp. zn. III. ÚS 2918/15

v senátu složeném z uvedených soudců odmítl jeho ústavní stížnost, a dovodil, že Ústavní soud při rozhodování v této věci vycházel i z dokumentů adresovaných stěžovatelem Městskému soudu v Praze, které se nevztahovaly k řízení vedeném tímto soudem, které bylo předmětem ústavní stížnosti. Podle stěžovatele neměl Ústavní soud k těmto dokumentům přihlédnut a má za to, že na straně těchto soudců mohlo dojít k vytvoření poměru k němu, kdy lze mít pochybnosti o jejich nepodjatosti vůči němu.

II. Ke vzneseným námitkám se vyjádřil každý ze soudců samostatně a každý uvedl, že nemá žádný vztah ke stěžovateli, zástupci, dalším účastníkům ani k věci, že se necítí být podjatý. Jan Musil a Vladimír Sládeček doplnili, že ze skutečnosti, že se podíleli na dřívějším rozhodování Ústavního soudu o předchozí ústavní stížnosti téhož účastníka, nelze dovodit existenci jakéhokoliv vztahu ke stěžovateli nebo k nynější věci.

III. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr mj. k účastníkům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

Třetí senát Ústavního soudu, rozhodující podle rozvrhu práce Ústavního soudu o námitkách podjatosti vznesených proti soudcům čtvrtého senátu, neshledal podmínky pro použití § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Třetí senát Ústavního soudu vzal v úvahu námitky stěžovatele, vyjádření soudců a dospěl k závěru, že za daného skutkového a právního stavu nemohou vzniknout pochybnosti o jejich nepodjatosti. Takové pochybnosti v dané věci by mohly být založeny toliko osobním vztahem konkrétního soudce k určitým osobám zúčastněným na řízení nebo k věci samotné nebo by musely vyplývat z osobního podílu soudce na vydání rozhodnutí, napadených ústavní stížností. Žádné takové skutečnosti však v dané věci zjištěny nebyly.

Proto bylo o námitce podjatosti výše uvedených soudců rozhodnuto tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. listopadu 2016

Josef Fiala v. r.

předseda senátu