III.ÚS 3424/16 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti Rašínovy vysoké školy, s. r. o., se sídlem v Brně, Šámalova 60, zastoupené JUDr. Petrem Valdhansem, advokátem se sídlem v Brně, Mášova 18a, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 8. 2016, č. j. 5 As 239/2015-60, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2015, č. j. 5 A 103/2011-295, vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn. III. ÚS 3424/16

, o vyloučení soudce Josefa Fialy z projednávané věci, takto:

Soudce Josef Fiala je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou III. ÚS 3424/16.

Odůvodnění:

Dne 19. 10. 2016 sdělil soudce Josef Fiala předsedovi senátu IV. ÚS, který je podle rozvrhu práce určen k rozhodování o jeho vyloučení, že ve věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn. III. ÚS 3424/16

se cítí být podjatý. Důvodem je okolnost, že působil v orgánech stěžovatelky, konkrétně byl členem její akademické rady (a to až do 31. 12. 2014, tj. i v době, kdy již probíhalo správní a soudní řízení ohledně stěžovatelčiny akreditace některých studijních programů).

Podle ustanovení § 36 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

Čtvrtý senát Ústavního soudu dospěl po seznámení s obsahem spisu k závěru, že v případě soudce Josefa Fialy objektivně existují skutečnosti odůvodňující jeho vyloučení z projednání a rozhodování ve věci.

Podjatost je vztah ke konkrétní kauze (nejen k předmětu řízení, ale k věci v širším slova smyslu), který může navozovat nejen u účastníků řízení, ale také u veřejnosti, právnické, novinářské či laické představu, že soudce není schopen v konkrétní věci rozhodnout nestranně, nebo alespoň o tom vzbuzuje pochybnosti. Pro závěr o podjatosti přitom není primárně důležitá subjektivní stránka, tedy to, zda se cítí dotčený soudce být podjatý či nikoliv, byť i ta při rozhodování o vyloučení hraje jistou roli, ale právě stránka objektivní (jak se vztah soudce k věci jeví navenek).

Důvodem pro vyloučení soudce zpravodaje v této věci je skutečnost, že působil v orgánech stěžovatelky, konkrétně byl členem její akademické rady, a to až do 31. 12. 2014, tj. i v době, kdy již probíhalo správní a soudní řízení ohledně stěžovatelčiny akreditace některých studijních programů. Existuje zde tedy nejen vztah soudce k účastníkovi řízení, ale i k jeho předmětu, což by mohlo objektivně vzbudit pochybnosti o soudcově (ne)podjatosti.

Proto senát Ústavního soudu vyloučil soudce Josefa Fialu z rozhodování a projednání věci, která bude podle pravidel určených rozvrhem práce přidělena jinému soudci.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. října 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu