IV.ÚS 3543/16 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl o návrhu Jana Houžvičky, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 8. 2016 č. j. 2 Afs 111/2016-29 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 4. 2016 č. j. 31 Af 34/2015-54, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 25. 10. 2016, se navrhovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

Ústavní soud konstatuje, že navrhovatel podal ústavní stížnost v rozporu s § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Navrhovatel přitom byl v souvislosti s jeho předchozími podáními Ústavnímu soudu již mnohokrát vyzýván k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupeni advokátem) i o případných následcích neodstranění vytčených vad podání.

Ústavní soud v jiných věcech navrhovatele rovněž opakovaně uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (např.

sp. zn. IV. ÚS 109/14

,

I. ÚS 2790/14

,

II. ÚS 3270/14

,

I. ÚS 3557/13

,

IV. ÚS 1836/10

,

III. ÚS 2371/10

,

IV. ÚS 29/08

,

IV. ÚS 3408/14

,

IV. ÚS 296/16

,

II. ÚS 1902/16

IV. ÚS 1690/16 a další).

Za dané situace, kdy se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým, Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. listopadu 2016

JUDr. Vladimír Sládeček v. r.

soudce zpravodaj