IV.ÚS 2236/16 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Lucie Zvěřinové, zastoupené JUDr. Vilémem Peřinou, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Bílinská 1, proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 5. 5. 2016, č. j. 5 C 229/2015-71, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 5. 5. 2016, č. j. 5 C 229/2015-71, zamítl žalobu stěžovatelky - provozovatelky pohřební služby, kterou se domáhala na Krajském ředitelství policie Pardubického kraje zaplacení částky 7 220 Kč s příslušenstvím jako úhrady nákladů na převoz ostatků zesnulého po pitvě, nařízené policií a provedené v nemocnici v Pardubicích, do Děčína, coby místa posledního rozloučení. V odůvodnění konstatoval, že náklady nelze v intencích § 5 odst. 5 ve spojení s § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 256/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pohřebnictví"), požadovat na policii, neboť ta sice nařídila pitvu, následný převoz ostatků byl nicméně proveden v zájmu objednatelky pohřbu - jí měly být vyúčtovány náklady s tím spojené.

Proti rozsudku okresního soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností doručenou dne 10. 7. 2016 a navrhuje, aby jej Ústavní soud zrušil a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle § 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který vnímá v tom, že obecný soud nesprávně interpretoval příslušná ustanovení zákona o pohřebnictví, dospěl-li k závěru, že převoz měla hradit objednatelka pohřbu, a nikoli policie, která pitvu nařídila.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a nepředstavuje další stupeň přezkumu věcné správnosti či konkrétního odůvodnění rozhodnutí obecných soudů. Jeho úkolem je výhradně posuzovat, zda ze strany obecných soudů nedošlo k vykročení z ústavního rámce jejich činnosti. Žádné takové pochybení v projednávané věci neshledal.

Ústavní soud dospěl k závěru, že okresní soud vyložil relevantní ustanovení zákona ústavně konformním způsobem. Vyšel z řádně zjištěného skutkového stavu a konstatoval, že ustanovení zákona, kterými stěžovatelka argumentuje, se vztahují na situace odlišné, než jaká nastala v daném případě. Vyložil, že na základě § 5 odst. 5 ve spojení s § 7 odst. 1 písm. d) zákona o pohřebnictví lze sice požadovat úhradu převozu lidských pozůstatků na pitvu od Policie České republiky, která pitvu nařídila, avšak pouze v rozsahu, v jakém by převoz jinak realizován nebyl; tak tomu ovšem v projednávané věci nebylo, neboť převoz z Pardubic, kde došlo k úmrtí, do Děčína jako místa posledního rozloučení, byl proveden v zájmu objednatelky pohřbu a nezávisle na provedení pitvy.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. října 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu