Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 2975/16 ECLI:CZ:US:2016:1.US.2975.16.1 KI-generiert

I.ÚS 2975/16 · Ústavní soud České republiky

Geschäftsnummer I.ÚS 2975/16
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu T. R., na zrušení blíže neurčeného usnesení Krajského soudu v Praze ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSPH 64 INS 4303/2016, takto: Dne 5. 9. 2016 došel Ústavnímu soudu návrh domáhající se přezkumu v záhlaví označeného soudního rozhodnutí. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.

Legislator-Regeste

KI-generiert

I.ÚS 2975/16 · Ústavní soud České republiky: Poněvadž navrhovatel opět zvolil stejný přístup, soudce zpravodaj jej za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítl.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu T. R., na zrušení blíže neurčeného usnesení Krajského soudu v Praze ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSPH 64 INS 4303/2016, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 5. 9. 2016 došel Ústavnímu soudu návrh domáhající se přezkumu v záhlaví označeného soudního rozhodnutí. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.

Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. kupř. řízení ve věci

sp. zn. III. ÚS 1303/15

aj.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen, přičemž tyto důsledky již i pocítil. Z toho je tedy zřejmé, že navrhovateli jsou dostatečně známy podmínky uvedené v ustanovení § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, přesto se je opět a bez zjevného důvodu rozhodl v nyní projednávaném návrhu nerespektovat.

Poněvadž navrhovatel opět zvolil stejný přístup, soudce zpravodaj jej za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 17. října 2016

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj