II.ÚS 3959/13 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti Bustec Production, s. r. o. se sídlem v Blansku, Brněnská 1748/21b, zastoupené JUDr. Jiřím Jestřábem, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 142a, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2013, č. j. 21 Cdo 2798/2013-211, a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2013, č. j. 49 Co 277/2012-188, vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn. II. ÚS 3959/13

, o vyloučení soudce Josefa Fialy z projednávané věci, takto:

Soudce Josef Fiala je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou II. ÚS 3959/13.

Odůvodnění:

Dne 14. 9. 2016 sdělil soudce Josef Fiala předsedovi senátu IV. ÚS, který je podle rozvrhu práce určen k rozhodování o jeho vyloučení, že ve věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn. II. ÚS 3959/13

se cítí být podjatý. Důvodem je okolnost, že zástupce stěžovatelky, JUDr. Jiřího Jestřába, zná již 45 let, a zejména v posledních dvou decenniíc h jsou v častých přátelských i pracovních kontaktech. S ohledem na tuto skutečnost navrhuje, aby IV. senát Ústavního soudu, s poukazem na ustanovení § 36 zákona o Ústavním soudu, po provedení řízení podle ustanovení § 38 odst. 1 věty druhá téhož zákona, rozhodl tak, že je vyloučen z projednání a rozhodování v uvedené věci.

Podle ustanovení § 36 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

Čtvrtý senát Ústavního soudu dospěl po seznámení s obsahem spisu vedeného pod

sp. zn. II. ÚS 3959/13

k závěru, že v případě soudce Josefa Fialy objektivně existuje jeho poměr k zástupci účastníka odůvodňující jeho vyloučení z projednání a rozhodování ve věci. Podjatost je vztah ke konkrétní kauze (nejen k předmětu řízení, ale k věci v širším slova smyslu), který může navozovat nejen u účastníků řízení, ale také u veřejnosti, právnické, novinářské či laické představu, že soudce není schopen v konkrétní věci rozhodnout nestranně, nebo alespoň vzbuzuje pochybnosti o takové schopnosti soudce. Pro závěr o podjatosti není primárně důležitá subjektivní stránka, tedy to, zda se cítí dotčený soudce být podjatý či nikoliv, byť i ta při rozhodování o vyloučení hraje jistou roli.

Důležitá je ovšem především objektivní stránka, která vyjadřuje, jak se jeví navenek poměr soudce: 1. k věci; 2. k účastníkům (vedlejším účastníkům); 3. k zástupcům, a není podstatné, zda tento poměr přímo existuje (je "prokázán"). Jinými slovy, podstatné je, zda jsou u nejširší veřejnosti vyvolány pochybnosti o soudcově nepodjatosti.

V tomto případě taková pochybnost podle závěru rozhodujícího senátu Ústavního soudu nesporně vyvolána je. V obecné rovině prostá okolnost, že soudce "zná zástupce účastníka řízení" (například ze studií), nemůže být sama o sobě důvodem pro jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci. V daném případě ovšem rozhodující soudce udržuje se zástupcem mnohaletý přátelský vztah, který trvá i v době zahájení řízení před Ústavním soudem, oba jsou v častých přátelských i pracovních kontaktech.

Proto senát Ústavního soudu vyloučil soudce Josefa Fialu z rozhodování a projednávání věci, která bude podle pravidel určených rozvrhem práce přidělena jinému soudci.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. září 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu