Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 2937/14 ECLI:CZ:US:2014:4.US.2937.14.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements.

Geschäftsnummer IV.ÚS 2937/14
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Pavel Černota against a Supreme Administrative Court decision. The applicant had previously been warned about formal requirements but failed to comply with the mandatory representation by a lawyer under the relevant statute. The court dismissed the petition because the procedural defect was known and repeated, making further warnings ineffective.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Law on the Constitutional Court § 30, § 31; Mandatory lawyer representation is a strict condition for admissibility, and repeated prior warnings render further procedural objections futile.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility procedural defect dismissal repeated prior warnings formal requirements compliance

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law on the Constitutional Court § 30
Law on the Constitutional Court § 31
Law on the Constitutional Court § 43 paragraph 1 letter a)

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Pavla Černoty, na zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 63/2014-14 ze dne 19. 6. 2014, t a k t o :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 4. 9. 2014, domáhal se stěžovatel zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel byl mnohokrát v minulosti poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (např. ve věci

sp. zn. I. ÚS 3036/11

). Vzdor tomu vykazuje nyní předložený návrh vady, zejména nesplňuje podmínku obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a § 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat stěžovatele k odstranění vad návrhu by bylo přitom z důvodů stěžovateli z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické, neboť s právními následky takto podané ústavní stížnosti byl již mnohokrát seznámen v řadě usnesení Ústavního soudu, např.

sp. zn. III. ÚS 2170/11

,

sp. zn. I. ÚS 2685/11

,

sp. zn. I. ÚS 2698/11

i již cit.

sp. zn. I. ÚS 3036/11

.

Ústavní soud tak byl nucen postupovat přiměřeně podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě podání stěžovatele odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. září 2014

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj