Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 511/14 ECLI:CZ:US:2014:4.US.511.14.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded due to obstructive litigation conduct by applicants.

Geschäftsnummer IV.ÚS 511/14
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicants' constitutional complaint without a hearing, citing it as obviously unfounded. Applicants argued that their rights to a fair trial and judicial protection were violated by the appellate court's handling of compensation for excessive litigation delays, claiming the proceedings were obstructive and one file was erroneously opened. The court rejected these claims, noting the applicants' prior obstructive behavior and finding the appellate decision merely confirmed the first-instance ruling without any dysfunction.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 43 para. 2 lit. a; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 43 para. 3; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as obviously unfounded without a hearing if the applicants' conduct in lower proceedings was obstructive or judicially hostile, rendering the alleged procedural violations non-determinative.

Schlagwörter

KI-generiert
obstructive litigation conduct constitutional complaint dismissal fair trial rights violation judicial protection claim appellate court review litigation delay compensation summary dismissal procedure

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 43 para. 2 lit. a
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 43 para. 3

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudkyně Vlasty Formánkové a soudkyně Michaely Židlické, ve věci stěžovatelů Tomáše Hanzla a Mgr. Miroslava Špadrny, zastoupených Mgr. Janem Boučkem, advokátem, Praha 1, Opatovická 1659/4, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2013 č. j. 13 Co 460/2012-270 a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013 č. j. 30 Cdo 2585/2013-320, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 10. 2. 2014 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost splňující základní podmínky projednatelnosti na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kladené. Stěžovatelé se s tvrzeným porušením práva na spravedlivý proces, respektive práva na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhají zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí. Těžiště argumentace stěžovatelů pak spočívá na myšlence, že jejich základní práva a svobody byly porušeny zejm. postupem odvolacího soudu, a to v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou neúměrnou délkou soudního řízení. Podle stěžovatelů je zejména rozhodnutí odvolacího soudu překvapivé, v řízení při výpočtu výše peněžité náhrady nebylo nadto zohledněno, že v jednom ze sporů byl spis omylem založen a řízení neběželo.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. Podle § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., musí být usnesení o odmítnutí návrhu písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

K věci samé Ústavní soud toliko konstatuje, že obě napadená rozhodnutí shledává zcela ústavně konformní. S ohledem na postup stěžovatelů v řízení před obecnými soudy, který lze - jak již Ústavní soud vyjádřil v jiném svém rozhodnutí vztahujícím se k jednomu ze stěžovatelů - označit za obstrukční a sudičský, pak ani okolnost, že jeden ze soudních spisů byl omylem založen, není určující. Rozhodnutí odvolacího soudu není překvapivé, neboť se jedná o rozhodnutí potvrzující rozsudek soudu prvního stupně. Nejeví se také jakkoliv dysfunkční, vycházel-li soud rozhodující o přiměřeném zadostiučinění z průběhu řízení, v němž mělo k nemajetkové újmě dojít.

Ústavní stížnost je proto zjevně neopodstatněná a Ústavní soud ji odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. února 2014

Vladimír Sládeček, v. r.

předseda senátu Ústavního soudu