Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 3309/13 ECLI:CZ:US:2013:3.US.3309.13.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to lack of exhaustion of ordinary remedies.

Geschäftsnummer III.ÚS 3309/13
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by the applicant against a Supreme Court decision. The applicant argued that the presiding judge violated his right to an impartial tribunal, but the Court ruled the complaint inadmissible because it was filed prematurely. The Court emphasized that the applicant must first exhaust all ordinary appeal remedies provided by criminal procedure law before seeking constitutional review.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints are inadmissible if filed before the exhaustion of ordinary legal remedies available to correct alleged unconstitutionality.

Schlagwörter

KI-generiert
exhaustion of remedies constitutional complaint impartial tribunal ordinary appeal premature filing subsidiarity principle criminal procedure

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
směřuje proti rozhodnutí, které není způsobilým předmětem ústavního přezkumu (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
S ohledem na výše uvedené tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako nepřípustný návrh.
čl. 81 Ústavy České republiky
čl. 90 Ústavy České republiky
81, čl. 90 Ústavy České republiky).
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
2013) stěžovatel navrhl zrušit v záhlaví citované usnesení s tím, že jím mělo být porušeno jeho základní právo na nestranný soud (podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert
IV. ÚS 3315/12
Constitutional Court dismisses appeal for exhaustion of ordinary remedies before seeking constitutional review.
I. ÚS 2169/12
Constitutional Court dismisses constitutional complaint filed before criminal proceedings conclude as premature.
III. ÚS 1071/12
Constitutional complaint dismissed as premature due to pending criminal proceedings and lack of finality.
II. ÚS 614/12
Constitutional Court dismisses constitutional complaint as premature and procedurally inadmissible regarding judge recusal.
III. ÚS 2211/11
Constitutional Court dismisses premature constitutional complaint regarding judge impartiality in ongoing civil proceedings.
II. ÚS 2052/11
Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to exhaustion of remedies and lack of current unconstitutionality.
II. ÚS 1061/11
Constitutional Court dismisses constitutional complaint as premature due to exhaustion of ordinary remedies regarding judge recusal.
II. ÚS 572/11
Constitutional Court dismisses premature constitutional complaint regarding judge impartiality before final judgment. Constitutional Court rejects early constitutional review of judge impartiality when ordinary remedies remain available. Constitutional Court dismisses premature complaint on judge impartiality before final judgment is rendered. Constitutional Court rejects constitutional complaint on judge impartiality before final judgment. Constitutional Court dismisses premature constitutional complaint on judge impartiality before final judgment. Constitutional Court rejects constitutional complaint on judge impartiality before final judgment. Constitutional Court dismisses premature constitutional complaint on judge impartiality before final judgment.
III. ÚS 413/11
Constitutional complaint dismissed as inadmissible due to pending ordinary appeal against first-instance judgment.
III. ÚS 2913/13
Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to exhaustion of ordinary remedies.
III. ÚS 1832/13
Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to exhaustion of ordinary legal remedies.
III. ÚS 1603/13
Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to exhaustion of ordinary remedies.
II. ÚS 2815/09
Constitutional Court dismisses premature constitutional complaint regarding judge recusal before final judgment.
I. ÚS 2222/09
Constitutional Court dismisses premature constitutional complaint for exhaustion of ordinary appeal remedies against judge recusal.
II. ÚS 839/09
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Michala Ježdíka, zastoupeného Tomášem Máchou, advokátem se sídlem Praha 6 - Dejvice, Evropská 2859/33b, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. září 2013 sp. zn. 4 To 48/2013, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Návrhem (doručeným datovou zprávou dne 31. 10. 2013) stěžovatel navrhl zrušit v záhlaví citované usnesení s tím, že jím mělo být porušeno jeho základní právo na nestranný soud (podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Argumentaci ústavní stížnosti Ústavní soud blíže nereprodukoval, neboť to vzhledem k důvodům odmítnutí ústavní stížnosti rozumný význam nemá (srov. text níže).

2. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 3. 2013 sp. zn. 16 T 53/2011 bylo rozhodnuto, že konkrétní senát není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci stěžovatele jako obžalovaného. Napadeným usnesením vrchního soudu byla stížnost stěžovatele proti uvedenému usnesení krajského soudu zamítnuta jako nedůvodná.

3. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že ústavní stížnost, jinak tyto požadavky splňující, je nepřípustná.

4. Jedním z pojmových znaků ústavní stížnosti, jako prostředku ochrany ústavně zaručených práv a svobod, je i její subsidiarita, a jí korespondující princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, včetně rozhodování obecných soudů. Konstantní judikatuře Ústavního soudu pak odpovídá, že ústavní soudnictví je především vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případná protiústavnost již není napravitelná jiným způsobem, tj. procesními prostředky, jež se podávají z právních předpisů, jež upravují příslušné (soudní) řízení. Ústavnímu soudu nepřísluší obcházet běžný pořad práva již proto, že stojí vně systému ostatních orgánů veřejné moci, a není ani součástí soustavy obecných soudů (čl. 81, čl. 90 Ústavy České republiky).

5. V obecné rovině je sice třeba konstatovat, že projednávání a rozhodování ve věci musí být spravedlivé, čemuž by odporovalo, byla-li by věc projednávána a rozhodnuta soudcem, kterým věc projednávána a rozhodována být neměla, jelikož měl být vyloučen. Bude-li však mít stěžovatel v dalším průběhu řízení za to, že právě tak tomu v daném řízení bylo, resp. že rozhodnutí - jemu nepříznivé - bylo vydáno soudcem (senátem) podjatým, nic mu nebude překážet, aby proti takovému rozhodnutí brojil v rámci soustavy obecných soudů opravnými prostředky, které trestní řád předvídá, a jež jsou - i ve vztahu k této námitce - stěžovateli k dispozici (zejména odvolání). Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se nadále domnívat, že stav protiústavnosti napraven nebyl, se může domáhat, aby Ústavní soud zasáhl.

6. Ústavní stížnost je tedy podána předčasně, resp. směřuje proti rozhodnutí, které není způsobilým předmětem ústavního přezkumu (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

7. Ústavní soud podotýká, že v obdobné situaci rozhodl ve své judikatuře shodně (srov. např. následující usnesení

sp. zn. IV. ÚS 3315/12

,

I. ÚS 2169/12

,

III. ÚS 1071/12

,

II. ÚS 614/12

,

III. ÚS 2211/11

,

II. ÚS 2052/11

,

II. ÚS 1061/11

,

II. ÚS 572/11

,

III. ÚS 413/11

). Ve vztahu k odmítnutí ústavní stížnosti pro nepřípustnost proti usnesením civilních soudů o námitce podjatosti lze příkladmo odkázat na následující usnesení

sp. zn. III. ÚS 2913/13

,

III. ÚS 1832/13

,

III. ÚS 1603/13

,

II. ÚS 2815/09

,

I. ÚS 2222/09

,

II. ÚS 839/09

,

IV. ÚS 237/09

,

I. ÚS 2617/08

,

IV. ÚS 1643/08

,

II. ÚS 520/07

,

II. ÚS 515/07

,

II. ÚS 57/07

,

II. ÚS 558/07

,

II. ÚS 565/06

(vše dostupné na http://nalus.usoud.cz).

5. S ohledem na výše uvedené tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako nepřípustný návrh.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. listopadu 2013

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu