Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by petitioner P. Č. against a Supreme Administrative Court decision confirming a court's order to stop proceedings due to unpaid fees. The petitioner argued that the seven-day payment deadline was unreasonably short and that his financial hardship warranted a two-year extension, claiming his constitutional rights were violated. The court rejected these arguments because the complaint suffered a serious formal defect, specifically the failure to comply with the mandatory requirement for legal representation by a lawyer under the relevant statute.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the petitioner fails to be represented by a lawyer, as this mandatory condition must be strictly observed to ensure procedural regularity.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. dubna 2012 sp. zn. 2 As 42/2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byl dne 25. června 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. dubna 2012 (2 As 42/2012-12), jímž bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. prosince 2011 (5 A 37/ 2011-44). V uvedeném řízení nebylo vyhověno návrhu stěžovatele, aby soud zrušil rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Stěžovatel namítal, že sedmidenní lhůta, kterou mu soud stanovil pro splnění poplatkové povinnosti, je nepřiměřeně krátká, stěžovatel namítal, že je osoba v hmotné nouzi a mělo by mu být umožněno zaplatit soudní poplatek ve lhůtě dvou let. Vyslovil přesvědčení, že doručením jeho žádosti byl přerušen běh lhůty k zaplacení soudního poplatku. Dle obšírného tvrzení stěžovatele v předchozím řízení byla porušena jeho ústavně garantovaná práva, proto navrhl, aby Ústavní soud jeho návrhu vyhověl.
Návrh trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; nebyla naplněna podmínka dle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem). Dle ustanovení § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu k ústavní stížnosti musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, který stěžovatel vyčerpal.
Jak přitom vyplývá z desítek řízení o návrzích, jež stěžovatel v minulosti podal (od roku 2009 jde asi o 200 podání), takovýto postup zvolil navzdory tomu, že byl opakovaně poučen o této podmínce řízení, resp. o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (srov. např. řízení ve věci návrhu stěžovatele
sp. zn. I. ÚS 257/09
,
IV. ÚS 424/09
,
II. ÚS 289/11
,
I. ÚS 783/12
).
Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavních stížnostech není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak, než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
Ústavní soud proto z důvodu nenaplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. července 2012
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj