Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 1834/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.1834.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal due to lack of lawyer representation and formal defects in the petition.

Geschäftsnummer III.ÚS 1834/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the applicants' constitutional complaint, citing formal and substantive deficiencies in their submission. The applicants argued for the removal of mandatory lawyer representation and associated fees, but the Court found they were not legally represented and failed to correct previous procedural errors despite prior warnings. The Court dismissed the appeal because the requirement for lawyer representation was already established in identical past cases, making further individual instruction ineffective and formalistic.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30, § 31 of the Act on the Constitutional Court; § 34, § 72 para. 6 of the Act on the Constitutional Court; § 43 para. 1 lit. a of the Act on the Constitutional Court: The Constitutional Court may reject a constitutional complaint without a hearing if the applicant fails to correct formal or substantive defects, particularly the mandatory requirement of lawyer representation, especially when such a requirement has been consistently applied in identical prior cases.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation constitutional complaint procedure formal defects procedural consequences repeated warnings ineffective instruction legal standing

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30, § 31 of the Act on the Constitutional Court
§ 34, § 72 para. 6 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 para. 1 lit. a of the Act on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert
IV. ÚS 2056/11
Constitutional complaint dismissed because applicant failed to provide lawyer representation proof within deadline.
II. ÚS 740/11
Constitutional Court dismissed constitutional complaint due to failure to correct formal defects within extended deadline.
III. ÚS 452/11
Constitutional Court dismisses complaint for procedural defects and lack of mandatory lawyer representation.
II. ÚS 404/11
Constitutional Court dismisses appeal for procedural defects due to failure to comply with mandatory lawyer representation and filing requirements.
III. ÚS 340/11
Constitutional Court dismisses constitutional complaint for formal defects and lack of mandatory lawyer representation.
IV. ÚS 1270/10
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation and drafting requirements.
IV. ÚS 1836/10
III. ÚS 2371/10
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to correct procedural defects and lack of legal representation.
IV. ÚS 29/08
Constitutional complaint dismissed for failure to cure defects within extended deadline despite health reasons.
III. ÚS 5/06
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.
I. ÚS 987/09
Constitutional complaint dismissed for failure to comply with mandatory lawyer representation requirement under constitutional court law.
II. ÚS 1361/10
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.
IV. ÚS 1273/10
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation and procedural defects.
III. ÚS 3359/11
Constitutional Court dismisses constitutional complaint for lack of lawyer representation and formal defects.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. A. H. a 2. Ing. J. H., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 3. 2012 č. j. 4 Co 9/2011-100, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 8. 2011 č. j. 99 C 11/2007-92 a ze dne 21. 9. 2006 č. j. 25 Co 336/2006-125, a usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 16. 2. 2006 č. j. 6 C 210/2002-109, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 17. 5. 2012 bylo Ústavnímu doručeno podání, v němž stěžovatelé navrhli, aby Ústavní soud pro porušení práva na spravedlivý proces zrušil v záhlaví označená rozhodnutí soudů a správních orgánů v jejich věci a dále aby "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky".

Podání stěžovatelů nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a pro řízení před Ústavním soudem nebyli stěžovatelé zastoupeni advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).

Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež oba stěžovatelé u Ústavního soudu vedli, se podává, že tento postup (jímž ignorují povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byli Ústavním soudem opakovaně poučeni, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti a vyzýváni k odstranění uvedeného nedostatku podání (viz kupříkladu věci ústavních stížností vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 2056/11

,

sp. zn. II. ÚS 740/11

,

sp. zn. III. ÚS 452/11

,

sp. zn. II. ÚS 404/11

,

sp. zn. III. ÚS 340/11

,

sp. zn. IV. ÚS 1270/10

,

sp. zn. IV. ÚS 1836/10

,

sp. zn. III. ÚS 2371/10

,

IV. ÚS 29/08

a další). Významné též je, že stěžovatelé v těchto věcech k výzvě Ústavního soudu formální a obsahové nedostatky návrhu neodstranili a to ani v prodloužené lhůtě.

Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří.

Ústavní soud je však toho názoru (který vyjádřil ve své judikatuře opakovaně, srov. kupř. usnesení ze dne 26. 1. 2006

sp. zn. III. ÚS 5/06

, ze dne 28. 4. 2009

sp. zn. I. ÚS 987/09

, ze dne 18. 5. 2010

sp. zn. II. ÚS 1361/10

, ze dne 18. 5. 2010

sp. zn. IV. ÚS 1273/10

, a ze dne 29. 11. 2011 sp. zn. III ÚS 3359/11 a další), že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly oběma stěžovatelům objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se pak setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.

I v této věci se Ústavní soud v souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatelů advokátem (a ve shodě s mnoha z výše označených usnesení) se tudíž uchýlil i zde k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem návrh stěžovatelů bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. června 2012

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj