Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 1480/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.1480.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of lawyer representation and manifestly unfounded grounds.

Geschäftsnummer IV.ÚS 1480/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Mgr. D. K. against lower court decisions regarding her request for a lawyer and the judge's recusal. The applicant failed to meet formal requirements, specifically lacking a lawyer's representation and a power of attorney valid for the Constitutional Court, and her arguments were deemed manifestly unfounded. Consequently, the Court dismissed the complaint under § 43(2)(a) of the Constitutional Court Act without waiting for the applicant to correct the procedural defects.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30, § 31, § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court must reject a constitutional complaint if the applicant is not represented by a lawyer with a valid power of attorney, and the complaint is manifestly unfounded.

Schlagwörter

KI-generiert
Constitutional Court Act lawyer representation requirement power of attorney validity manifestly unfounded complaint procedural prerequisites recusal of judge formal admissibility

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 of the Constitutional Court Act
§ 31 of the Constitutional Court Act
§ 43 odst. 2 písm. a) of the Constitutional Court Act

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce zpravodaje Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti Mgr. D. K., advokátem nezastoupené, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2012 č. j. 13 Co 43/2012-325 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 11. 2011 č. j. 30 C 73/2004-310 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 21. 4. 2012 elektronicky bez platného elektronického podpisu a doplněným dne 25. 4. 2012 se Mgr. D. K. (dále jen "žalobkyně" nebo "stěžovatelka") domáhala, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů, jimiž byla zamítnuta její žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů a rozhodnuto, že soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 JUDr. Lucie Laura Penn není vyloučena z projednávání a rozhodování věci.

Ústavní soud dříve, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, vždy zkoumá, zda tato splňuje všechny zákonem požadované formální náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). To se týká mj. i podmínek ustanovení § 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu, které vyžadují, aby v řízení před Ústavním soudem byla stěžovatelka zastoupena advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu, a toto zastoupení doložit plnou mocí, v níž je výslovně uvedeno, že byla udělena pro zastupování před Ústavním soudem. Posuzovaný návrh těmto požadavkům nevyhovoval. Vyzývat stěžovatelku k odstranění naznačených vad jejího podání považoval však Ústavní soud za neefektivní, neboť v nyní projednávané věci je z obsahu ústavní stížnosti i jí napadených rozhodnutí patrno, že stěžovatelčin návrh - byť by i jeho vady byly odstraněny - nelze hodnotit jinak než jako zjevně neopodstatněný.

Vyslovené právní názory a o ně se opírající právní závěry odvolacího soudu rozhodujícího ve stěžovatelčině věci zatím toliko o procesních otázkách jsou z hlediska zachování kautel ústavnosti zcela akceptovatelné; nenesou znaky protiústavní nepředvídatelnosti v soudním rozhodování, svévole, extrémního interpretačního vykročení, iracionality či jiného porušení zásad spravedlnosti. Maje stěžovatelkou naříkané rozhodnutí za ústavně souladné, může Ústavní soud na jeho přiléhavé odůvodnění pro stručnost odkázat. Ve vztahu k usnesení soudu prvého stupně je zjevná neopodstatněnost tohoto rozhodnutí založena již tím, že výrok tohoto rozhodnutí byl odvolacím soudem změněn, pročež z hlediska právního neexistuje.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a proto, že navrhovatelka neuvedla žádné okolnosti či překážky, které by jí bránily v řádném a včasném obstarání právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem, Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítl dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a to aniž by považoval za účelné vyčkávat se svým rozhodnutím na odstranění nedostatku stěžovatelčina zastoupení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. května 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu