Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 2008/10 ECLI:CZ:US:2010:3.US.2008.10.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation as required by law.

Geschäftsnummer III.ÚS 2008/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Mr. P. Ch. without a hearing because the petitioner failed to engage a lawyer, a mandatory requirement under the Constitutional Court Act. Although the petitioner had previously received guidance on this obligation and the availability of legal aid, the Court deemed further individual reminders ineffective and formalistic. Consequently, the Court ruled that the complaint was inadmissible due to the absence of the legally required legal representation.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint filed without mandatory lawyer representation is inadmissible, and the Court may dismiss it without a hearing if the petitioner has been previously informed of this requirement.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility Constitutional Court Act legal aid unavailability inadmissible procedural defect

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
law no. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 9. srpna 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. Ch., bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. dubna 2010 č. j. 8 Afs 54/2009-84 a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. dubna 2009 č. j. 5 Ca 318/2006-71, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 12. července 2010, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. dubna 2010 č. j. 8 Afs 54/2009-84, jakož i rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. dubna 2009 č. j. 5 Ca 318/2006-71, a to s odvoláním se na porušení svých ústavně zaručených práv zakotvených v Listině základních práv a svobod a v Úmluvě o ochraně základních práv a svobod.

Současně stěžovatel Ústavní soud požádal o ustanovení zástupce pro toto řízení a navrhl, aby Ústavní soud rozhodl, že náklady právního zastoupení v řízení zcela zaplatí stát.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že svou stížnost bude dále doplňovat a požádal Ústavní soud o prodloužení, resp. poskytnutí soudcovských lhůt k doplnění ústavní stížnosti či odstranění vad podání.

II. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V souzené věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není.

Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti.

V předmětné věci stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není zastoupen advokátem.

Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel vede, je přitom již dostatečně poučen, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje (viz např. nedávné ústavní stížnosti vedené pod

sp. zn. I. ÚS 790/04

,

sp. zn. II. ÚS 82/05

,

sp. zn. I. ÚS 169/05

,

sp. zn. IV. ÚS 190/05

nebo

sp. zn. III. ÚS 243/05

,

sp. zn. II. ÚS 2291/08

,

sp. zn. II. ÚS 2294/08

sp. zn. III. ÚS 2292/08

a další, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Součástí poučení byl pravidelně i návod, jak postupovat při odstraňování vad ústavní stížnosti včetně popisu, jak postupovat v případě, že stěžovatel nemá prostředky na zaplacení nákladů spojených s právním zastoupením, včetně upozornění, že Ústavní soud právní zastoupení nezajišťuje.

Ústavní soud pouze pro úplnost dodává, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.

Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost a návrhy s ní spojené mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. srpna 2010

Jan Musil v. r.

soudce Ústavního soudu