Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 1393/10 ECLI:CZ:US:2010:2.US.1393.10.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed for failure to meet statutory requirements regarding mandatory lawyer representation.

Geschäftsnummer II.ÚS 1393/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court dismissed the applicant's constitutional complaint because it failed to comply with mandatory procedural requirements under the Act on the Constitutional Court. Although the applicant was formally represented by a general power of attorney, the law strictly requires representation by a lawyer, a condition the applicant could not satisfy due to financial constraints. Consequently, the court rejected the complaint without a hearing as the applicant did not rectify the formal defect within the prescribed deadline.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint filed without mandatory lawyer representation is inadmissible and must be rejected without a hearing if the applicant fails to correct the defect within the statutory period.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint admissibility mandatory lawyer representation general power of attorney procedural defect correction rejection without hearing Act on Constitutional Court financial inability to hire lawyer

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Act on the Constitutional Court, § 30 para. 1
Act on the Constitutional Court, § 43 para. 1 letter a)
Act on the Constitutional Court, § 63
Civil Procedure Code, § 57 para. 2 sentence 2

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti stěžovatelky J. D., advokátem nezastoupené, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 2. 2010, č. j. 29 Cdo 3439/2009-193, usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 50 Cm 134/2007-105, a platebnímu rozkazu vydanému Krajským soudem v Brně, sp. zn. 4 Ro 1035/2003, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním označeným jako ústavní stížnost se stěžovatelka, zastoupena obecným zmocněncem, domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů vydaných ve sporu o peněžité plnění, neboť je toho názoru, že jimi byla porušena její ústavním pořádkem zaručená základní práva.

Podání však neodpovídalo požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), které jsou na ústavní stížnost kladeny. Stěžovatelka především nepodala návrh prostřednictvím advokáta a Ústavnímu soudu nedoložila, že by ji v řízení advokát zastupoval, jak to bezpodmínečně vyžaduje ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Soudce zpravodaj proto stěžovatelku vyzval dopisem ze dne 20. května 2010 k odstranění uvedeného nedostatku ve stanovené třicetidenní lhůtě, s tím, že zastoupení obecným zmocněncem v tomto řízení k naplnění litery zákona nepostačuje. Zároveň ji poučil o následcích nesplnění této výzvy. Součástí výzvy byl též stručný přehled nezbytných náležitostí ústavní stížnosti, jakož i poučení o možnosti žádat Českou advokátní komoru o určení advokáta k poskytnutí právní služby, a to včetně kontaktu na ni.

Předmětnou výzvu, jak vyplývá z údajů na doručence, převzala stěžovatelka dne 26. května 2010, poslední den lhůty tak připadl na pátek 25. června 2010 (§ 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s ustanovením § 57 odst. 2 věty druhé občanského soudního řádu). Stěžovatelka na výzvu sice reagovala dopisem doručeným soudu dne 24. 6. 2010, nápravu uvedeného formálního nedostatku svého návrhu jím ale nezajistila. K této skutečnosti zde pouze uvedla, že na zaplacení právního zástupce nemá peníze, a proto nemůže výzvě vyhovět a podmínky zákona o Ústavním soudu splnit.

Vytčený nedostatek tedy stěžovatelka neodstranila a i v den rozhodování o návrhu soudcem zpravodajem stav absence zastoupení advokátem trval. Poskytnutá lhůta tak uplynula marně, a soudce zpravodaj byl nucen postupovat ve smyslu shora zmíněného poučení.

Soudce zpravodaj tedy s ohledem na uvedené návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. července 2010

Jiří Nykodým

soudce zpravodaj