Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 1513/10 ECLI:CZ:US:2010:1.US.1513.10.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed due to lack of mandatory lawyer representation and procedural defects.

Geschäftsnummer I.ÚS 1513/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court dismissed the applicant's constitutional complaint without a hearing because he failed to engage a mandatory lawyer. Although the applicant had previously lodged similar complaints without counsel and was repeatedly warned of the requirement, the court deemed further individual warnings an inefficient and formalistic procedure. Consequently, the complaint was rejected for violating statutory formalities regarding mandatory legal representation.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint without a hearing if the applicant repeatedly fails to comply with the mandatory requirement of legal representation, considering prior warnings sufficient to establish the rule.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation constitutional complaint dismissal procedural formalities repeated warnings inefficient procedure legal representation requirement Constitutional Court rules

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., bez právního zastoupení, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 3. 2010, č. j. 8 Cmo 279/2009-126, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhal, a to v krátké době opakovaně, zrušení v záhlaví označeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci. Stejná ústavní stížnost stěžovatele byla pod

sp. zn. I. ÚS 1274/10

usnesením odmítnuta již dne 24. května 2010.

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatel však zastoupen advokátem není.

Stěžovatel se již několikrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. absencí povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byl opakovaně upozorňován s poučením, že jeho neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí podané ústavní stížnosti (srov. např.

sp. zn. I. ÚS 3016/07

,

sp. zn. II. ÚS 1066/09

a další; naposled právě ve věci

sp. zn. I. ÚS 1274/10

).

Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Protože stěžovatel k ústavní stížnosti přiložil listinu adresovanou Krajskému soudu v Ostravě označenou jako "odvolání," konstatuje Ústavní soud pro pořádek, že i kdyby se jednalo o samostatnou ústavní stížnost, což se ani podle jejího obsahu nejedná, vztahovaly by se důvody odmítnutí takové ústavní stížnosti pro vady i na ni.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. června 2010

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj