Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to missed 60-day filing deadline after final ruling delivery.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by HR a VA, s. r. o., as it was submitted outside the mandatory 60-day deadline. The Court determined the deadline began on August 21, 2009, when the Supreme Court's final ruling was delivered to the company's representative, not when the representative received it. The Court ruled that extending the deadline would undermine the legal certainty of the filing period, which is strictly enforced under the Constitution.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: The 60-day period for filing a constitutional complaint is mandatory and begins upon delivery of the final judicial decision to the party's representative; failure to file within this period results in the inadmissibility of the complaint regardless of subsequent receipt by the client.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dne 5. ledna 2010 o ústavní stížnosti společnosti HR a VA, s. r. o., se sídlem ul. Míru 235, 378 21 Kardašova Řečice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2009 čj. 20 Cdo 2301/2007-212, usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 12. 2005 čj. 7 Co 1623/2005-121 a usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 22. 3. 2005 čj. Nc 2439/2003-43 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; zákonem o Ústavním soudu je totiž Ústavní soud vázán dle čl. 88 odst. 2 Ústavy.
Jak Ústavní soud zjistil z vyžádané kopie doručenky, bylo shora uvedené usnesení Nejvyššího soudu doručeno zástupci stěžovatelky dne 21. 8. 2009. Ústavní stížnost podaná elektronickým podáním dne 29. 10. 2009 je proto návrhem opožděným.
Z obsahu ústavní stížnosti je patrno, že stěžovatelka odvíjí počátek lhůty k podání ústavní stížnosti až od doručení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jejímu jednateli "prostřednictvím jejího zástupce". Tento názor je však mylný. Jeho akceptací ztrácela by lhůta k podání ústavní stížnosti jakýkoliv smysl; zda a kdy zástupce účastníka doručí svému klientu písemnost doručovanou soudem pouze jemu, je totiž záležitostí zcela nahodilou, ba dokonce i snadno ovlivnitelnou; k tomu možno též odkázat na ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s ustanovením § 45c odst. 1 o. s. ř., jakož i na zcela stabilizovanou judikaturu i právní literaturu k uvedené problematice se vážící.
Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než ústavní stížnost, bez ohledu na její obsah, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout, a to aniž by bylo nezbytné vyzývat stěžovatelku k odstranění vad ústavní stížnosti, neboť by i byly tyto vady napraveny, nic by to na opožděnosti návrhu změnit nemohlo.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 5. ledna 2010
Miloslav Výborný, v. r.
soudce zpravodaj