Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 3310/09 ECLI:CZ:US:2009:1.US.3310.09.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to exhaustion of ordinary remedies not yet completed.

Geschäftsnummer I.ÚS 3310/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Nichteintreten / Unzulässig (Inadmissible)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's constitutional complaint without a merits review. The applicant claimed violations of fundamental rights but had not yet exhausted all available ordinary legal remedies, specifically an appeal and a complaint for obscurity pending before lower courts. The court ruled the complaint inadmissible under the principle of subsidiarity, which requires the exhaustion of all statutory procedural means before seeking constitutional protection.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all legal remedies provided by law for the protection of their rights.

Schlagwörter

KI-generiert
principle of subsidiarity exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility ordinary legal remedies procedural prerequisites

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Na základě výše uvedených skutečností nezbylo než aby soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný návrh.
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy
Ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy je procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, které jednotlivým subjektům slouží k ochraně jejich práv, ve vztahu subsidiarity.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm o ústavní stížnosti stěžovatele J. D., bez právního zastoupení, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 9. 2009, č.j. 22 Co 1796/2009-127 a rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 16. 4. 2009, čj. 4 C 191/2008 - 98, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 22. 12. 2009, stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterými mělo být zasaženo do jeho práv zaručených čl. 90 a čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR a čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Předtím než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále též "zákon o Ústavním soudu").

Ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy je procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, které jednotlivým subjektům slouží k ochraně jejich práv, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti není a z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, ale je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tomto rámci zejména soudů. Ústavní soud ve vztahu k nim nastupuje jako poslední možný prostředek - v případě selhání všech ostatních. K základním zásadám ovládajícím řízení o ústavní stížnosti patří proto zásada subsidiarity, v jejímž rámci je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje.

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 citovaného zákona); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 citovaného zákona).

Vzhledem k tomu, že stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že proti napadenému rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích dne 19. listopadu 2009 podal dovolání a žalobu pro zmatečnost, ověřil Ústavní soud stav věci dotazem u Okresního soudu v Jindřichově Hradci a zjistil, že ani o jednom z těchto opravných prostředků nebylo dosud rozhodnuto. Z důvodů shora uvedených je proto třeba posoudit ústavní stížnost, s ohledem na zásadu subsidiarity, jako nepřípustnou. Pokud by Ústavní soud tuto ústavní stížnost věcně posoudil před rozhodnutím o podaném dovolání a žalobě pro zmatečnost, mohl by tak nepřípustně zasáhnout do rozhodování obecných soudů. Pokud by se naopak rozhodl vyčkávat na rozhodnutí příslušných soudů, zbytečně by prodlužoval své řízení.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud nepovažoval za nutné stěžovatele vyzývat k odstranění vad posuzované ústavní stížnosti, spočívajících v absenci povinného zastoupení advokátem podle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Na základě výše uvedených skutečností nezbylo než aby soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný návrh.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. prosince 2009

František Duchoň, v. r.

soudce Ústavního soudu