Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 1503/09 ECLI:CZ:US:2009:3.US.1503.09.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed because the petitioner failed to appoint a lawyer at the filing stage.

Geschäftsnummer III.ÚS 1503/09
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the petitioner's constitutional complaint because it was filed without mandatory legal representation. Although the petitioner later submitted a power of attorney and requested a deadline extension, the court ruled that the requirement for a lawyer applies from the very moment of filing the complaint. Consequently, the court could not accept the petition as it was not properly constituted at its inception.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu; The mandatory representation by a lawyer applies from the very beginning of the proceedings, meaning the filing of the constitutional complaint itself must be done by a lawyer, and a subsequent submission of a power of attorney cannot cure the initial defect.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation constitutional complaint filing procedural defect legal representation requirement Czech Constitutional Court

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
2009) s upozorněním, že v případě jejího neodstranění bude návrh odmítnut [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci návrhu Mgr. K. J., zastoupeného Mgr. Pavlem Hrtánkem, advokátem se sídlem v Brně, Adamcova 2, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2009, č. j. 44 Co 79/2008, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2007, č. j. 22 P 54/98-912, takto :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním, označeným jako ústavní stížnost, napadl stěžovatel v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, vydaná v řízení o úpravu výživného, o výkon rozhodnutí a o úpravu styku s nezletilými dětmi (A. a R.).

Stěžovatel nebyl při podání ústavní stížnosti zastoupen advokátem (viz § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákona o Ústavním soudu") a jeho podání tak nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před ústavním soudem.

K odstranění uvedeného nedostatku byl stěžovatel veden výzvou ze dne 12. 6. 2009, kterou se mu dostalo upozornění, že podle ustanovení §§ 29 a 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby, jako účastníci řízení před Ústavním soudem, zastoupeny advokátem na základě speciální plné moci. Též byl informován, že podmínka povinného zastoupení advokátem bude považována za splněnou i tehdy, jestliže později zvolený advokát jeho podání doplní či nahradí podáním vlastním.

K odstranění této vady návrhu byla stěžovateli stanovena lhůta 30 dnů od doručení výzvy (16. 6. 2009) s upozorněním, že v případě jejího neodstranění bude návrh odmítnut [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Dne 17. 7. 2009 byla Ústavnímu soudu doručena plná moc, kterou stěžovatel k zastupování v řízení o ústavní stížnosti zmocnil advokáta Mgr. Pavla Hrtánka, a to spolu s žádostí zmocněného advokáta o prodloužení lhůty k Ústavním soudem vyžádanému procesnímu úkonu.

Přípisem ze dne 20. 7. 2009 byla lhůta dodatečně prodloužena o dalších 15 dnů ode dne doručení výzvy (do 7. 8. 2009); ani v další, fakticky prodloužené lhůtě (žádné) podání zástupce stěžovatele Ústavnímu soudu však nedošlo, a tak je tomu dosud. Stěžovatelovo podání doplněno (nahrazeno) nebylo.

Ústavní soud považuje v této souvislosti za nezbytné (opakovaně) připomenout, že povinné zastoupení advokátem ve smyslu ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu se zásadně vztahuje na celé řízení, od jeho počátku, tedy - a to především - již k sepisu (podání) samotné ústavní stížnosti, a nemůže být proto identifikováno s pouhým předložením plné moci. Ústavní soud v rozhodnutích

sp. zn. II. ÚS 3132/08

či

sp. zn. III. ÚS 2652/08

uvedl, že právě sepis návrhu je "základním úkolem advokáta, jehož účast má jednak vyloučit bezpředmětná podání a chránit občany před zbytečnými vydáními, jednak má vést k tomu, aby již v podání byly kvalifikovaně a srozumitelně vyhodnoceny skutečnosti vedoucí k porušení ústavnosti, a to za dodržení zákonem předepsaných náležitostí", a dále dodal, že "Ústavní soud je vázán zákonem a nemůže se spokojit toliko s formálním zastoupením stěžovatele advokátem, aniž by takový advokát v řízení účinně vystupoval".

Proto není možno přihlížet k obsahu původního návrhu, který stěžovatel učinil mimo povinné zastoupení advokátem (viz usnesení Ústavního soudu

sp. zn. II. ÚS 141/97

, Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 10, str. 377, usnesení

sp. zn. Pl. ÚS 44/04

, či usnesení

sp. zn. II. ÚS 664/05

,

sp. zn. I. ÚS 564/2000

,

sp. zn. III. ÚS 2168/08

,

sp. zn. III. ÚS 2652/08

a další).

Z těchto důvodů soudce zpravodaj (bez jednání) podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu návrh stěžovatele odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. srpna 2009

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj