Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 3050/08 ECLI:CZ:US:2008:1.US.3050.08.2 KI-generiert

Constitutional Court dismisses complaint as inadmissible for lack of jurisdiction over court procedural orders.

Geschäftsnummer I.ÚS 3050/08
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by the applicant against a Supreme Court order to hold a public hearing. The applicant argued that the order violated the right to a fair trial and the principle of non bis in idem after a previous judgment was annulled. The court ruled the complaint inadmissible because the Constitutional Court lacks jurisdiction to intervene in general court proceedings or order the cessation of criminal prosecution.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court of the Czech Republic does not have jurisdiction to intervene in general court proceedings or order the cessation of criminal prosecution.

Schlagwörter

KI-generiert
Constitutional Court jurisdiction criminal procedure intervention non bis in idem violation fair trial rights inadmissible complaint

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.
čl. 87 Ústavy ČR
Ústavní soud konstatuje, že k takovému rozhodnutí není, podle čl. 87 Ústavy ČR, oprávněn.
čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod
Odkázal na čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který byl již pravomocně odsouzen.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. Ch., zastoupeného JUDr. Františkem Bártíkem, advokátem se sídlem České Budějovice, Libušina ul. 3, proti opatření Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 10. 2008, sp. zn. 11 To 88/2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 12. 12. 2008 stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud rozhodl nálezem, že: "Veřejné zasedání o odvolání, nařízené Vrchním soudem v Praze, sp. zn. 11 To 88/2008, se ruší a Vrchnímu soudu v Praze se nařizuje trestní stíhání sp. zn. 11 To 88/2008 zastavit, coby řízení neústavní".

Svoji ústavní stížnost odůvodnil tím, že v roce 2005 Evropský soud pro lidská práva rozsudkem konstatoval porušení Mezinárodní úmluvy, která zaručuje nestranný soud ve věci jeho předchozího trestního stíhání. Poté, z podnětu stěžovatele, Ústavní soud vydal nález, kterým zrušil rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 2000, čímž se věc vrátila tomuto soudu k novému projednání. Vrchní soud nařídil na den 8. 12. 2008 veřejné zasedání o odvolání a stěžovatele o tom vyrozuměl přípisem ze dne 13. 10. 2008. Vzhledem k tomu, že proti nařízení veřejného zasedání není opravný prostředek přípustný, podal stěžovatel ústavní stížnost, neboť se domnívá, že toto opatření je neústavní, stejně jako obnovené trestní řízení. Odkázal na čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který byl již pravomocně odsouzen.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost oprávněna podat právnická nebo fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

V předmětné věci se stěžovatel domáhá jednak zrušení rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o nařízení veřejného zasedání v jeho trestní věci, jednak toho, aby Ústavní soud jeho trestní stíhání zastavil. Ústavní soud konstatuje, že k takovému rozhodnutí není, podle čl. 87 Ústavy ČR, oprávněn. Nařízení veřejného zasedání je procesní úkon obecného soudu, do něhož Ústavní soud nemůže nijak zasahovat. Totéž platí i o návrhu na zastavení trestního stíhání, protože Ústavnímu soudu nepřísluší zasahovat do činnosti obecných soudů v trestním řízení, neboť není jejich součástí a nemá jejich pravomoci. Stěžovatelův odkaz na porušení čl. 40 odst. 5 Listiny není na místě, protože po zrušení předchozího rozhodnutí Vrchního soudu ve věci stěžovatele se jeho trestní věc vrátila do stadia odvolacího řízení před zmíněným soudem.

Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj ústavní stížnost stěžovatele odmítl, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jako návrh nepřípustný podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993, o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. prosince 2008

František Duchoň

soudce Ústavního soudu