Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 2386/08 ECLI:CZ:US:2008:4.US.2386.08.1 KI-generiert

Constitutional Court dismissed constitutional complaint due to lack of mandatory legal representation and procedural defects.

Geschäftsnummer IV.ÚS 2386/08
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint without a hearing, citing severe procedural defects including the mandatory requirement for legal representation. Although the applicant had been repeatedly warned about this requirement in previous identical cases, the Court found the submission non-compliant with the Constitutional Court Act. The decision emphasized that while courts must offer remedies for procedural flaws, the applicant's repeated failure to comply after explicit warnings justified the dismissal.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 30 odst. 1 a § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint lacking mandatory legal representation is inadmissible unless the defect is cured, and repeated warnings to the applicant justify dismissal without further individual notification.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory legal representation constitutional complaint admissibility procedural defects repeated warnings Constitutional Court Act legal counsel requirement dismissal of complaint

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Uvedené podání však nesplňovalo zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti dané v ustanovení § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Navrhovatelka nebyla právně zastoupena (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
V souladu s tradičním hodnocením nedostatku právního zastoupení stěžovatelky advokátem proto Ústavní soud ústavní stížnost dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu Ing. L. K., bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. května 2007, č.j. 2 Cad 118/2006-26, a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. srpna 2008, č.j. 6 Ads 71/2008-83, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel podání navrhovatelky, kterým se domáhala zrušení shora uvedených rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.

Uvedené podání však nesplňovalo zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti dané v ustanovení § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Navrhovatelka nebyla právně zastoupena (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatelka podala dalších 12 návrhů, přičemž ani v jednom případě nebyla právně zastoupena. Stěžovatelka byla v již projednaných věcech vyzývána k odstranění vad opakovaně, a byla jí prodlužována lhůta k odstranění vad (14x v již ukončených řízeních).

V dalších třech případech pak byla navrhovatelka nově upozorněna na vady podání v průběhu měsíce září 2008 (věc vedená pod

sp. zn. III. ÚS 2056/08

ze dne 9. září;

sp. zn. II. ÚS 2113/08

ze dne 12. září a věc

sp. zn. II. ÚS 2208/08

z 15 září t.r.).

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Jak je z výše uvedeného patrné, byla navrhovatelka opakovaně obeznámena s podmínkou povinného právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem. Je tedy v jejím vlastním zájmu, aby vady odstranila, resp. aby její další podání již tuto vadu neobsahovala.

Ať již je nedostatek povinného zastoupení advokátem pojímán jako nedostatek podmínky řízení nebo coby vady návrhu, je vždy na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku; vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky lze pak jedině tehdy, jestliže se uvedený nedostatek nepodaří odstranit.

Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném právním zastoupení dostávalo vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v předchozích identických případech. Jestliže lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté poučení bylo objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obrátit jinak, než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvávání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem neefektivním a formalistickým.

V souladu s tradičním hodnocením nedostatku právního zastoupení stěžovatelky advokátem proto Ústavní soud ústavní stížnost dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. října 2008

JUDr. Vlasta Formánková

soudkyně zpravodajka