Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to appear with mandatory lawyer representation.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint because it was filed without the mandatory representation of a lawyer. The applicant repeatedly ignored prior warnings about this procedural requirement despite numerous previous cases where similar omissions were noted. The Court deemed further individual warnings ineffective and formalistic, applying the statutory rule to dismiss the request without a hearing.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The failure to provide mandatory lawyer representation constitutes a fatal procedural defect that results in the automatic dismissal of the constitutional complaint without a hearing.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci návrhu navrhovatele I. M., označeného jako "žaloba - návrh na zrušení platby poplatků u lékaře občanem; Návrh na předběžné opatření - ochránění mých základních práv hl. čl. 10; Sdělení o porušování lidských práv - pro ostatní úředníky a občany", takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 14. 3. 2008 se stěžovatel obrací na Ústavní soud ve "věcech" v záhlaví označených, aniž byl zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci (viz § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů - dále jen "zákona o Ústavním soudu").
Z mnoha dalších řízení o návrzích, jež stěžovatel v minulosti podal, je zjevné, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem) volí, ačkoli byl opakovaně (mnohokrát) poučen o této podmínce řízení, resp. o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (viz kupříkladu věci ústavních stížností vedené pod
sp. zn. III. ÚS 2642/07
,
II. ÚS 3019/07
,
I. ÚS 325/08
,
I. ÚS 3167/07
,
I. ÚS 400/06
,
I. ÚS 823/06
,
I. ÚS 494/07
,
II. ÚS 493/07
,
IV. ÚS 495/07
,
III. ÚS 613/07
,
IV. ÚS 631/07
,
III. ÚS 681/07
,
III. ÚS 710/07
,
II. ÚS 1927/07
a další).
Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří.
Ústavní soud je však toho názoru (který vyjádřil ve stěžovatelových věcech opakovaně), že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.
V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem (a ve shodě s mnoha z výše označených usnesení) se tudíž Ústavní soud uchýlil i zde k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem stěžovatelův návrh bez jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. března 2008
Vladimír Kůrka
soudce zpravodaj