Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 32/08 ECLI:CZ:US:2008:2.US.32.08.1 KI-generiert

II.ÚS 32/08 · Ústavní soud České republiky

Geschäftsnummer II.ÚS 32/08
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele S. M., o návrhu na zrušení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, takto: Navrhovatel se svým podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 1. 2008 a označeným jako ústavní stížnost na zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, domáhá zrušení uvedeného zákona, který je dle něj diskriminující a současně ohrožuje svobodu a základní životní podmínky sociálně slabých občanů. Domnívá se, že povinností veřejnoprávního rozhlasu a televize je informovat občany o dění v naší zemi a ve světě, jakož i jakým způsobem pracují ústavní činitelé. Takovéto informace musí být hrazeny ze státní pokladny, neboť je povinností státu je občanům předávat, a to bezplatně.

Legislator-Regeste

KI-generiert

II.ÚS 32/08 · Ústavní soud České republiky: Ústavní stížnost je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podat tehdy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem (čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu). Z návrhu na zahájení řízení musí být mimo jiné patrno, co návrh sleduje a čeho se navrhovatel domáhá (§ 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele S. M., o návrhu na zrušení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se svým podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 1. 2008 a označeným jako ústavní stížnost na zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, domáhá zrušení uvedeného zákona, který je dle něj diskriminující a současně ohrožuje svobodu a základní životní podmínky sociálně slabých občanů. Domnívá se, že povinností veřejnoprávního rozhlasu a televize je informovat občany o dění v naší zemi a ve světě, jakož i jakým způsobem pracují ústavní činitelé. Takovéto informace musí být hrazeny ze státní pokladny, neboť je povinností státu je občanům předávat, a to bezplatně.

Ústavní soud se, dříve než mohl přistoupit k věcnému projednání věci, zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Ústavní stížnost je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podat tehdy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem (čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu). Z návrhu na zahájení řízení musí být mimo jiné patrno, co návrh sleduje a čeho se navrhovatel domáhá (§ 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Podle ust. § 64 odst. 1 písm. e) ve spojení s ust. § 74 zákona o Ústavním soudu může být návrh na zrušení zákona jednotlivou osobou podán toliko spolu s ústavní stížností, nastala-li uplatněním napadeného zákona skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti a je-li podle tvrzení stěžovatele napadený zákon v rozporu s ústavním zákonem.

Ústavní soud však z podání neseznal, že by se navrhovatel skrze ústavní stížnost domáhal ochrany svých základních práv proti konkrétnímu pravomocnému rozhodnutí, opatření či zásahu orgánu veřejné moci, k němuž by došlo na základě uvedených právních předpisů. Samotné prohlášení, že určitý zákon nepovažuje za spravedlivý a že navrhovateli se děje na jeho základě křivda, nelze považovat za návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle ust. § 72 zákona o Ústavním soudu a na základě takového podání tedy nemůže dojít ani k zahájení řízení o zrušení zákona ve smyslu ust. § 64 odst. 1 písm. e) a ust. § 74 zákona o Ústavním soudu.

Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh, dle ustanovení ust. § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Za uvedených okolností považoval Ústavní soud již za nadbytečné navrhovatele vyzývat k odstranění vad návrhu (ve smyslu § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 29. ledna 2008

Stanislav Balík

soudce zpravodaj