Constitutional Court dismisses repeated constitutional complaints as clearly unfounded due to established precedent.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's constitutional complaint, finding it clearly unfounded. The applicant repeatedly challenged the imposition of execution costs as a violation of equality and judicial independence, citing the same arguments as in previous cases. The Court dismissed the complaint because the applicant was aware of the established judicial doctrine and submitted identical arguments without new justification.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court may reject a constitutional complaint as clearly unfounded when the applicant repeatedly submits complaints of identical content despite knowing the Court's established reasoning and prior dismissals.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti stěžovatele R. V., soudního exekutora, zastoupeného JUDr. Stanislavem Vytejčkem, advokátem, se sídlem v Benešově, Hráského 406, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3.dubna 2007, sp. zn. 68 Co 104/2007, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a D. B., jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se řádně a včas podanou ústavní stížností domáhal, aby Ústavní soud vyslovil, že "...uložení povinnosti platit náklady exekuce povinnému v souvislosti se zastavením exekuce je porušením zásady rovnosti vyjádřené v čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Soudní exekutor má při výkonu exekuční činnosti postavení soudce. Takovéto rozhodnutí je tedy zároveň zásahem do soudcovské nezávislosti, zaručené čl. 82 odst. 1 Ústavy." Dále se domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení. Ústavní stížnost je obsahově shodná s ústavní stížností, kterou podal stěžovatel ve věci, vedené u Ústavního soudu pod
sp. zn. II. ÚS 296/07
.
Ústavní soud shledal, že stěžovatel podává již v několikáté sérii (např.
sp. zn. IV. ÚS 298/07
, a další podání z 31. 1. 2007,
sp. zn. IV. ÚS 928/07
, a
sp. zn. I. ÚS 927/07
, či
sp. zn. II. ÚS 1221/07
, a další podání ze 14. 5. 2007) opakovaně ústavní stížnosti v analogických věcech, a to i přesto, že je mu známo, s jakým odůvodněním Ústavní soud obdobné ústavní stížnosti odmítl jako zjevně neopodstatněné. Je přitom zřejmé, že stěžovatel nesouhlasí především se stanoviskem pléna Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS - st. 23/06, které sjednotilo judikaturu senátů Ústavního soudu. Za takové situace, kdy je podávána ústavní stížnost stejného obsahu, a důvody rozhodování Ústavního soudu jsou stěžovateli známy, pokládá Ústavní soud za zcela postačující, aby bez dalšího odkázal např. právě na důvody uvedené v pravomocném usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007,
sp. zn. II. ÚS 296/07
, neboť jde o důvody konstantní, na nichž není nutno nic doplňovat ani měnit. Ústavní soud podotýká, že citované stanovisko pléna Ústavního soudu bylo přijato bez odlišných stanovisek.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavní soud neshledal, že by napadeným rozhodnutím obecného soudu došlo v daném případě k porušení ústavně zaručených lidských práv a svobod, a na základě toho mu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. července 2007
Dagmar Lastovecká, v. r.
předsedkyně senátu