Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by I. M. against regional court decisions. The applicant failed to appear with a mandatory lawyer, a requirement explicitly stated in the law and repeatedly communicated in previous proceedings. The court dismissed the complaint as procedurally defective under the specific provision governing representation, noting that repeated warnings rendered further individual notifications unnecessary.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint must be represented by a lawyer; failure to comply results in dismissal.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dne 27. dubna 2007 o ústavní stížnosti I. M., proti usnesením Krajského soudu Ostrava, č.j. 42 Co 62/2007-55 a 42 Co 44/2007-27, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 27.3.2007 v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem se stěžovatel domáhal zrušení shora uvedených rozhodnutí, neboť měl za to, že jimi byla porušena jeho základní práva a svobody.
Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu stěžovaných rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatel však právně zastoupen advokátem nebyl.
Stěžovatel vedl a vede u Ústavního soudu mnoho dalších řízení o ústavních stížnostech. Z nich je zřejmé, že informaci o povinném zastoupení advokátem stěžovatel ignoruje, ačkoli byl opakovaně poučen o této obligatorní náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně připomenutí, že neodstranění této vady ústavní stížnosti je důvodem pro její odmítnutí (kupř.
III.ÚS 331/05
,
III.ÚS 557/05
,
III.ÚS 502/06
,
IV.ÚS 660/06
,
IV.ÚS 714/06
,
IV.ÚS 785/06
).
Ústavní soud je toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Podobně koneckonců Ústavní soud postupoval i ve stěžovatelem zahájeném řízení IV. ÚS 495/07.
Pro nedostatek řádného zastoupení stěžovatele nezbylo, než jeho návrh jako vadný odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. dubna 2007
Miloslav Výborný, v. r.
soudce zpravodaj