Constitutional Court dismisses late constitutional complaint due to expired statutory time limits under Czech law.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by L. R. against lower court decisions, ruling that the submission was untimely. The applicant submitted the complaint in October 2005, well after the final Supreme Court decision in March 2003, and explicitly acknowledged the delay. The Court held that the six-month filing deadline is mandatory and cannot be extended or waived, necessitating the dismissal of the request.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: The constitutional complaint must be filed within a strict six-month period from the final judicial decision, and this time limit is peremptory and cannot be extended or excused.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele L. R., zastoupeného JUDr. Janem Malým, advokátem, se sídlem Šafaříkova 842, 506 01 Jičín, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 9. 2002, sp. zn. 4 To 500/2002, a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2003, sp. zn. 7 Tdo 222/2003, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem a Nejvyššího soudu jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 1. 11. 2005, stěžovatel napadl rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 9. 2002, sp. zn. 4 To 500/2002 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2003, sp. zn. 7 Tdo 222/2003. Stěžovatel uvedl, že žádá, aby Ústavní soud přijal jeho podání a přezkoumal napadená usnesení i přes lhůty stanovené k podání ústavní stížnosti a skutečnost, že Nejvyšší soud rozhodl dne 12. 3. 2003.
Ústavní soud konstatuje, že dle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu") lze ústavní stížnost "podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení." Tato lhůta je propadná a nelze ji tedy ani prodloužit, ani prominout. Zjistí-li Ústavní soud nedodržení lhůty, stížnost bez jednání odmítne.
Již z data rozhodnutí Nejvyššího soudu (12. 3. 2003), z data podání ústavní stížnosti (31. 10. 2005) a ze stěžovatelovy žádosti o projednání jeho podání bez ohledu na stanovené lhůty je patrno, že si je vědom toho, že ústavní stížnost byla podána opožděně. Dotazem na Okresní soud v Mostě Ústavní soud dále zjistil, že předmětné usnesení Nejvyššího soudu bylo stěžovateli doručeno dne 27. 3. 2003.
Protože ústavní stížnost nebyla podána včas a stěžovatelově žádosti o prominutí lhůty k podání ústavní stížnosti nelze vyhovět, nezbylo Ústavnímu soudu, než předložený návrh odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. ledna 2006
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj