Constitutional complaint dismissed for failure to correct formal defects and lack of legal representation within deadline.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed both the constitutional complaint and the request to revoke Article 30 of the Constitutional Court Act. The applicant failed to cure formal defects in her submission and did not provide legal representation as required by law. Consequently, the court was compelled to reject the petitions under specific statutory provisions without holding an oral hearing.
Legislator-Regeste
KI-generiertLaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 30 para. 1; § 43 para. 1 lit. a) and d), para. 2 lit. b): The Constitutional Court is bound by procedural rules; failure to correct defects or provide legal representation within the prescribed deadline results in the dismissal of the complaint.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud ČR rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové, ve věci ústavní stížnosti A. H., bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2002, čj. 8 Co 593/2002-297, spojené s návrhem na zrušení § 30 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů,
takto:
Ústavní stížnost a návrh se odmítají.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu bylo dne 10. 10. 2002 doručeno podání označené jako "Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2002, čj. 8 Co 593/2002-297".
Vzhledem k tomu, že podání nemělo náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, byla stěžovatelka přípisem ze dne 16. 10. 2002 poučena o způsobu a podmínkách pro řízení před Ústavním soudem, a zejména upozorněna na povinnost právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem. K odstranění vad návrhu, tj. k zaslání plné moci a advokátem sepsaného návrhu v potřebném počtu vyhotovení, jí byla stanovena lhůta do 6. 11. 2002.
Na výzvu Ústavního soudu reagovala stěžovatelka dopisem ze dne 29. 10. 2002, v němž uvedla, že si nepřeje být zastoupena žádným advokátem. Ústavnímu soudu vytkla, že vadně posoudil ust. § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Citované ustanovení označila za korupční, porušující specifikovaná ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Ústavy České republiky. Odmítnutím ústavní stížnosti by dle jejího názoru Ústavní soud sám porušil Ústavu. Závěrem navrhla, aby Ústavní soud zrušil ust. § 30 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Ústavní soud především konstatuje, že podle čl. 88 odst. 2 Ústavy je zákonem, který stanoví pravidla řízení před ním, vázán. Dále je nucen konstatovat, že do dnešního dne stěžovatelka přes výzvu neodstranila vady podání ve lhůtě k tomu určené, a proto mu nezbylo než oba návrhy podle ust. § 43 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout, z důvodů uvedených v § 43 odst. 1 písm. a) a d) cit. zákona, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. ledna 2003
JUDr. Pavel Varvařovský
předseda senátu