Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 679/02 ECLI:CZ:US:2003:3.US.679.02 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed due to formal defects: lack of lawyer representation and missing appeal decision copy.

Geschäftsnummer III.ÚS 679/02
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court formally rejected the applicant's constitutional complaint regarding his detention without a written guarantee from his mother and wife. The applicant argued violations of fundamental rights but failed to submit a lawyer's power of attorney and a copy of the final appeal decision within the extended deadline. Consequently, the court ruled that the complaint was procedurally defective and denied the request to suspend execution or cover legal costs.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to provide a lawyer's power of attorney and a copy of the final appeal decision within the prescribed time limit.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint formal defects lawyer power of attorney requirement final appeal decision copy procedural inadmissibility detention guarantee violation

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 80 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

III. ÚS 679/02

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. Ch., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. října 2002, sp. zn. 6 To 116/02, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. října 2002, sp. zn. 1 T 7/02, spojené s návrhem na uložení předběžného opatření a na úhradu nákladů zastoupení státem, mimo ústní jednání dne 27. ledna 2003 soudcem zpravodajem JUDr. Pavlem Holländerem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Formálně vadnou ústavní stížností stěžovatel ve své vazební věci napadl usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. října 2002 (6 To 116/02) a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. října 2002 (1 T 7/02) a tvrdil, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva obsažená v čl. 1, čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 1, 2, 3 a 4, čl. 5, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 1, 2 a 5, čl. 10 odst. 1 a 2, čl. 11 odst. 1, čl. 13, čl. 15 odst. 1, čl. 31, čl. 32 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2, čl. 39, čl. 40 odst. 2, 3 a 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 1 a 3, čl. 6 odst. 3 písm. b), čl. 13, čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 1 protokolu č. 4 k této Úmluvě tím, že označené obecné soudy, stručně shrnuto, nepřijaly "nabídku záruky složenou matkou obžalovaného V. Ch. a družkou M. D.". Stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud rozhodl nálezem tak, že napadená rozhodnutí Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, jak jsou vpředu označena, se ruší a nařizuje se nepokračovat v omezování jeho osobní svobody a okamžité propuštění z vazby. Současně navrhl odložení vykonatelnosti podle § 79 odst. 2 a

§ 80 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona), a aby náklady právního zastoupení uhradil stát.

Formální vady, které spočívaly v tom, že stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona) a k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 zákona), byly stěžovateli vytknuty výzvou (č. l. 25 spisu Ústavního soudu), kterou stěžovatel převzal dle doručenky

29. listopadu 2002, a současně mu byla k jejich odstranění stanovena 30denní lhůta. Stěžovatel byl ve výzvě výslovně poučen, že neodstraní-li tyto vady, bude jeho ústavní stížnost odmítnuta.

Na základě žádosti stěžovatele byla poskytnutá lhůta k odstranění vad prodloužena do 24. ledna 2003 (č. l. 27 spisu Ústavního soudu).

Ani v takto stanovené lhůtě stěžovatel jak plnou moc právního zástupce, tak i kopii rozhodnutí o posledním opravném prostředku nepředložil, a proto bylo o jeho návrhu pro neodstranění vytknutých vad rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona], který současně zakládá nedostatek zákonných důvodů pro stěžovatelem navržený odklad vykonatelnosti podle § 79 odst. 2 a § 80 odst. 1 zákona a pro přiznání náhrady nákladů zastoupení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona)

V Brně dne 27. ledna 2003