Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 167/01 ECLI:CZ:US:2001:4.US.167.01 KI-generiert

Constitutional Court decision against Constitutional Court decision is inadmissible due to finality and lack of review mechanism.

Geschäftsnummer IV.ÚS 167/01
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Nichteintreten / Unzulässig (Inadmissible)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected a second constitutional complaint filed against its own previous ruling from January 2001. The petitioner argued for further review, but the Court emphasized that its decisions are binding and final under the Constitution. Consequently, the Court declared the new complaint inadmissible because no legal remedy exists to challenge its own judgments.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Čl. 83 Ústavy ČR; čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR; § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb.: Decisions of the Constitutional Court are final and binding, and no remedy exists to challenge them, rendering subsequent complaints against such decisions inadmissible.

Schlagwörter

KI-generiert
Constitutional Court finality binding decisions no review mechanism inadmissible complaint single instance model

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Art. 83 of the Constitution of the Czech Republic
Art. 89 para. 2 of the Constitution of the Czech Republic
§ 43 para. 1 letter d) of the Act No. 182/1993 Coll.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. Z.K., proti usnesení Ústavního soudu ze dne 16. ledna 2001,

sp. zn. II. ÚS 644/2000

, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 19. března 2001 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, která směřovala proti pravomocnému usnesení Ústavního soudu ze dne 16. ledna 2001, sp.zn.

II. ÚS 644/2000

.

Ústavní soud je dle čl. 83 Ústavy ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti a dle čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány. Z uvedeného plyne, že není orgánu, ke kterému by bylo možno obrátit se s opravným prostředkem proti rozhodnutí Ústavního soudu.

Vedle toho Ústavní soud konstatuje, že zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), neposkytuje tomuto soudnímu orgánu prostředek, na základě kterého by byl oprávněn přezkoumávat svá vlastní rozhodnutí. Tato skutečnost je dána absencí právní úpravy možnosti opravy vlastních rozhodnutí formou tzv. autoremedury, zakotvené např. v ustanovení § 57 odst. 1 zákona č. 72/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Řízení před Ústavním soudem v ČR je, v důsledku zvolené podoby koncentrovaného a specializovaného modelu ústavního soudnictví, řízením jednoinstančním a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná.

Z uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona, neboť není k projednání uvedené stížnosti příslušný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 21. března 2001

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj