Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 269/99 ECLI:CZ:US:1999:1.US.269.99 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to exhaustion of administrative review remedies.

Geschäftsnummer I.ÚS 269/99
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint without a hearing, ruling it inadmissible. The applicant challenged a Ministry of Agriculture decision reviewing a request to reinstate proceedings, arguing a violation of constitutional rights. The court held that the applicant failed to exhaust all legal remedies by not seeking review through administrative or ordinary judicial channels first.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all legal remedies provided by law for the protection of their rights.

Schlagwörter

KI-generiert
exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissible petition administrative review legal remedies

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.
§ 71 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
§ 244 a násl. občanský soudní řád
§ 248 odst. 2 písm. e) o. s. ř.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci stížnosti stěžovatelky E. V., zastoupené Mgr. M. R., advokátem, proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR ze dne 22. 3. 1999, čj. 417/99 - 5010,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka napadá rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR, Ústředního pozemkového úřadu, kterým bylo přezkoumáno rozhodnutí Okresního úřadu v Hradci Králové (jako pozemkového úřadu) o návrhu na obnovu řízení. Domnívá se, že rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR bylo "porušeno právo navrhovatelky dle ústavního zákona ve smyslu ustanovení § 82 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu" a navrhuje jeho zrušení.

Soudce zpravodaj nejprve posuzoval ústavní stížnost z toho hlediska, zda jsou splněny podmínky pro ni stanovené podle § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Kromě jiného citované ustanovení stanoví, že je-li návrh nepřípustný a nestanoví-li zákon jinak, soudce zpravodaj ho mimo ústní jednání odmítne. Za nepřípustný se také považuje návrh, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 71 odst. 1 citovaného zákona).

Stěžovatelka napadá druhoinstanční pravomocné rozhodnutí správního orgánu o odvolání. Listina základních práv a svobod v čl. 36 odst. 2 stanoví, že ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak (tedy jestliže takový přezkum nevyloučí). Tuto problematiku tzv. správního soudnictví podrobněji upravuje občanský soudní řád v ustanovení § 244 a násl.

Teprve za situace, jestliže by i rozhodnutí obecného soudu bylo negativní, např. by řízení bylo zastaveno, neboť v praxi obecných soudů zřejmě nadále převažuje názor, že se jedná o rozhodnutí procesní (srov. § 248 odst. 2 písm. e) o. s. ř.), by se stěžovatelka měla v zákonem stanovené lhůtě obrátit na Ústavní soud, který by posoudil, zda se jedná o situaci, kdy rozhodnutí o obnově řízení má i hmotněprávní aspekty a existuje tak důvod posuzovat návrh obdobně jako v případě nálezu Ústavního soudu

sp. zn. IV. ÚS 366/96

publikovaného pod č. 78 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 8.

Z výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že v daném případě je nutno ústavní stížnost považovat za návrh nepřípustný, neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje, tj. nepodala návrh na přezkoumání rozhodnutí v rámci správního soudnictví. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl. S ohledem na zřejmou nepřípustnost návrhu, kdy nemohlo dojít k jeho meritornímu projednání, Ústavní soud nepovažoval za nutné vyzvat stěžovatelku k doplnění ústavních ustanovení, která byla údajně zásahem veřejné moci porušena.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. září 1999 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu