Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 194/97 ECLI:CZ:US:1997:1.US.194.97 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed for late filing; statutory time limit for appeal cannot be extended by Constitutional Court.

Geschäftsnummer I.ÚS 194/97
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court dismissed the applicant's constitutional complaint against a deportation sentence due to the late filing of the complaint. The applicant argued for an extension of the two-month deadline because she was unaware of the right to file a complaint and the specific time limit. The court rejected this request as the law governing the Constitutional Court does not provide for exceptions to the strict filing deadline.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: The Constitutional Court cannot grant an extension for the statutory time limit to file a constitutional complaint when the deadline has expired.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint statutory time limit deportation penalty procedural deadline Constitutional Court late filing fundamental rights

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Po přezkoumání ústavní stížnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost byla skutečně podána po lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

I. ÚS 194/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky E.D., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze, t a k t o

Návrh s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka se svým návrhem domáhala zrušení výroku o trestu vyhoštění v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, ze dne 6. 11. 1996, sp. zn. 2 T 52/96, který byl potvrzen usnesením Vrchního soudu v Praze, ze dne 28. 1. 1997, sp. zn. 12 To 142/96. Uvedeným rozsudkem byla navrhovatelka odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání šesti let a k trestu vyhoštění z České republiky.

Trest vyhoštění považuje navrhovatelka za nespravedlivý a vzhledem k jejím poměrům za nepřiměřený druh trestu. Jeho uložením došlo dle názoru navrhovatelky k vážnému zásahu do jejího základního práva zaručeného mezinárodní smlouvou dle č1. 10 Ústavy ČR a úmluvou o ochraně základních práv a základních svobod, která byla inkorporována do vnitrostátního právního řádu ČR pod č. 209/1992 Sb. Uložením doživotního vyhoštění došlo k porušení čl. 8 Úmluvy.

I. ÚS 194/97

Navrhovatelka zároveň požádala o prominutí zmeškání dvouměsíční lhůty k podání ústavní stížnosti s odůvodněním, že nevěděla o možnosti podat ústavní stížnost ani o dvouměsíční lhůtě k podání této stížnosti, o čemž se dozvěděla od pracovníků P. O prominutí lhůty požádala vzhledem k tomu, že došlo k porušení jejího základního práva, uložený trest je nespravedlivý a zejména vzhledem k tomu, že o možnosti podat ústavní stížnost nevěděla.

Po přezkoumání ústavní stížnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost byla skutečně podána po lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Ústavní soud zjistil, že vrchní soud zamítl odvolání navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 28. 1. 1997, kdy usnesení rovněž nabylo právní moci. Ústavní stížnost navrhovatelka podala dne 4. 6. 1997. Dle citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Ústavní soud nemůže vyhovět žádosti navrhovatelky o prominutí lhůty k podání ústavní stížnosti, nebot zákon o Ústavním soudu to nepřipouští. Neupravuje totiž možnost za určitých podmínek prominout zmeškání lhůty k podání ústavní stížnosti.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou zde splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 30. července 1997 JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu