Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 760/13 ECLI:CZ:US:2013:3.US.760.13.1 AI generated

III.ÚS 760/13 · Ústavní soud České republiky

Case Number III.ÚS 760/13
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní stížností napadeným rozsudkem Okresní soud v Mostě zavázal žalovaného Ivana Marcina zaplatit stěžovatelce 25 473 Kč s příslušenstvím z titulu pohledávky na zaplacení jízdného a přirážky k němu, nabyté postoupením, a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit stěžovatelce na nákladech řízení 1 270 Kč. Ve vztahu k výši přiznaných nákladů soud uvedl, že při svém rozhodování vyšel z toho, že šlo o řízení v bagatelní věci zahájené "formulářovou žalobou", a přihlédl i k nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012

Legislator headnote

AI generated

III.ÚS 760/13 · Ústavní soud České republiky: V ústavní stížnosti stěžovatel s poukazem na porušení čl. 4 ve spojení s čl. 90 a čl. 95 Ústavy České republiky, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2, 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod oponuje závěru soudu, který mu jako procesně úspěšnému účastníku řízení nepřiznal náhradu jeho nákladů v plné výši.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky, soudce Jana Musila a soudce zpravodaje Pavla Rychetského ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky MOSTECKÁ BYTOVÁ, a. s., se sídlem v Mostě, ul. J. Skupy 2522, zastoupené JUDr. Janem Růžkem, advokátem se sídlem v Lounech, Poděbradova 751, proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 3. ledna 2013 sp. zn. 11 C 224/2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností napadeným rozsudkem Okresní soud v Mostě zavázal žalovaného Ivana Marcina zaplatit stěžovatelce 25 473 Kč s příslušenstvím z titulu pohledávky na zaplacení jízdného a přirážky k němu, nabyté postoupením, a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit stěžovatelce na nákladech řízení 1 270 Kč. Ve vztahu k výši přiznaných nákladů soud uvedl, že při svém rozhodování vyšel z toho, že šlo o řízení v bagatelní věci zahájené "formulářovou žalobou", a přihlédl i k nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012

sp. zn. I. ÚS 3923/11

.

V ústavní stížnosti stěžovatel s poukazem na porušení čl. 4 ve spojení s čl. 90 a čl. 95 Ústavy České republiky, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2, 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod oponuje závěru soudu, který mu jako procesně úspěšnému účastníku řízení nepřiznal náhradu jeho nákladů v plné výši.

Podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., lze usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti odůvodnit jen odkazem na příslušné (rozhodné) ustanovení tohoto zákona. Ústavní soud tak v dané věci činí; rozhodným ustanovením je jeho § 43 odst. 2 písm. a) a důvody jeho užití jsou stěžovatelce dovoditelné, jak z nálezu Ústavního soudu

sp. zn. I. ÚS 3923/11

ze dne 29. 3. 2012 a

sp. zn. I. ÚS 988/12

ze dne 25. 7. 2012, tak z usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2013

sp. zn. I. ÚS 394/13

, jímž byla její (shodná) ústavní stížnost odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2013

Vladimír Kůrka v. r.

předseda senátu