IV.ÚS 546/13 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky MOSTECKÁ BYTOVÁ, a. s., se sídlem v Mostě, Josefa Skupy 2522, zastoupené JUDr. Janem Růžkem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Lounech, Poděbradova 751, směřující proti nákladovému výroku rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 31. 10. 2012 sp. zn. 10 C 69/2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví označeného nákladového výroku rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení ve výši 2.940,40 Kč, když odměna za zastupování advokátem byla přiznána s odkazem na nález Ústavního soudu

sp. zn. I. ÚS 3923/11

jako ekvivalent vymáhané jistiny.

Ústavní stížnost stěžovatelka odůvodnila tím, že se napadeným nákladovým výrokem, jímž jí nebyly přiznány náklady řízení v plné výši, cítí dotčena v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 a odst. 3 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod i v čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky. Poukázala na okolnosti, za nichž došlo ke změně v osobě věřitele, který nebyl schopen objektivně své právo uplatnit, a proto vyslovila přesvědčení, že se nález Ústavního soudu, na který se soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolal, jakož i jiné obdobné nálezy Ústavního soudu, dotýkaly jiných případů.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Z obsahu napadeného rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatelka v ústavní stížnosti dovolává, zjištěn nebyl. V řízení o uplatněné pohledávce ve výši 1.017,- Kč s přísl. bylo žalobě co do jistiny a převážné části příslušenství vyhověno a o nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, jakož i s nálezy Ústavního soudu (soudem uváděný nález

sp. zn. I. ÚS 3923/11

a dále např. nález

sp. zn. III. ÚS 3697/11

,

sp. zn. I. ÚS 4711/12

a další). Ústavní soud, nemaje potřebu cokoli dalšího dodávat, tak pouze odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí s tím, že žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky nezjistil.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 11. března 2013

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu