III.ÚS 540/13 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní stížností napadeným rozsudkem Okresní soud v Mostě zavázal žalovaného Davida Mirgu zaplatit stěžovateli 1 017 Kč s příslušenstvím z titulu pohledávky na zaplacení jízdného a přirážky k němu, nabyté postoupením, a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit stěžovateli na nákladech řízení 3 301 Kč. Ve vztahu k výši přiznaných nákladů soud uvedl, že při svém rozhodování vyšel z toho, že šlo o řízení v bagatelní věci zahájené "formulářovou žalobou", a přihlédl i k nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012
Legislator headnote
AI generatedIII.ÚS 540/13 · Ústavní soud České republiky: V ústavní stížnosti stěžovatel s poukazem na porušení čl. 4 ve spojení s čl. 90 a čl. 95 Ústavy České republiky, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2, 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod oponuje závěru soudu, který mu jako procesně úspěšnému účastníku řízení nepřiznal náhradu jeho nákladů v plné výši.
Full text
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a soudců Pavla Rychetského a Jana Musila ve věci ústavní stížnosti stěžovatele MOSTECKÁ BYTOVÁ a. s., se sídlem v Mostě, Josefa Skupy 2522, zastoupeného JUDr. Janem Růžkem, advokátem se sídlem v Lounech, Poděbradova 751, proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 11. 12. 2012 č. j. 13 C 151/2012-19, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností napadeným rozsudkem Okresní soud v Mostě zavázal žalovaného Davida Mirgu zaplatit stěžovateli 1 017 Kč s příslušenstvím z titulu pohledávky na zaplacení jízdného a přirážky k němu, nabyté postoupením, a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit stěžovateli na nákladech řízení 3 301 Kč. Ve vztahu k výši přiznaných nákladů soud uvedl, že při svém rozhodování vyšel z toho, že šlo o řízení v bagatelní věci zahájené "formulářovou žalobou", a přihlédl i k nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012
sp. zn. I. ÚS 3923/11
.
V ústavní stížnosti stěžovatel s poukazem na porušení čl. 4 ve spojení s čl. 90 a čl. 95 Ústavy České republiky, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2, 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod oponuje závěru soudu, který mu jako procesně úspěšnému účastníku řízení nepřiznal náhradu jeho nákladů v plné výši.
Podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., lze usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti odůvodnit jen odkazem na příslušné (rozhodné) ustanovení tohoto zákona. Ústavní soud tak v dané věci činí; rozhodným ustanovením je jeho § 43 odst. 2 písm. a) a důvody jeho užití jsou stěžovateli dovoditelné jak z nálezu Ústavního soudu
sp. zn. I. ÚS 3923/11
ze dne 29. 3. 2012 a
sp. zn. I. ÚS 988/12
ze dne 25. 7. 2012, tak z usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2013
sp. zn. I. ÚS 394/13
, jímž byla jeho (shodná) ústavní stížnost odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. února 2013
Vladimír Kůrka v. r.
předseda senátu