III.ÚS 398/13 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 7. února 2013 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ivo Muladiho, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1 Co 196/2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 28. ledna 2013 bylo Ústavnímu soudu doručeno elektronické podání stěžovatele s připojeným autorizovaným elektronickým podpisem, v němž stěžovatel brojil proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci uvedenému v záhlaví tohoto usnesení. Stěžovatel uvádí, že rozhodnutí bylo vydáno ve sporu na ochranu osobnosti, v němž vystupoval jako žalobce; napadeným usnesením vrchního soudu bylo údajně řízení zastaveno.

Stěžovatelovo podání nesplňovalo náležitosti a podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Napadené rozhodnutí nebylo přiloženo, podání postrádalo jakoukoli srozumitelnou argumentaci. Stěžovatel nebyl zastoupen advokátem.

Z evidence rozhodnutí Ústavního soudu soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel již v minulosti podal množství podobných návrhů (přibližně osmdesát), přičemž v drtivé většině těchto případů ani po výzvě soudce zpravodaje k odstranění vad návrhu nedošlo ze strany stěžovatele k jejich odstranění (např. řízení

sp. zn. I. ÚS 494/07

,

II. ÚS 493/07

,

IV. ÚS 495/07

,

III. ÚS 613/07

,

IV. ÚS 631/07

,

III. ÚS 681/07

,

III. ÚS 710/07

aj.).

Soudce zpravodaj proto v daném případě vážil, zda opětovně i v tomto řízení stěžovatele vyzývat k odstranění vad podání, je-li s ohledem na předchozí postup stěžovatele zřejmé, že stěžovatel byl v okamžiku podání seznámen se všemi zákonem předvídanými požadavky na obsahové a formální náležitosti návrhu na zahájení řízení a že dříve mnohokrát vytýkané vady ani na základě výzvy soudce zpravodaje neodstraňuje.

Ústavní soud v předchozí judikatuře vyslovil názor, že je třeba vyjít z účelu výzvy k odstranění vad podání podle ust. § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jímž je především procesní poučení navrhovatele o náležitostech návrhu na zahájení řízení. V daném konkrétním případě je naprosto evidentní, že stěžovatel byl v tomto směru Ústavním soudem náležitě poučen již v mnoha předchozích řízení. Stěžovatel byl rovněž seznámen s důvody obligatorního právního zastoupení účastníků řízení před Ústavním soudem.

Bylo by proto zcela bezúčelným, aby soudce zpravodaj v tomto řízení stěžovatele opětovně marně vyzýval k odstranění vad podání.

S ohledem na to soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný, podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. února 2013

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj