II.ÚS 4291/12 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti Miroslava Hanáka, zastoupeného Mgr. Mariánem Jeřábkem, advokátem, se sídlem v Brně, proti příkazu soudkyně Okresního soudu v Trutnově č. j. 0 Nt 2114/2012 ze dne 11. dubna 2012 a domovní prohlídce provedené na jeho základě, za účasti 1) Okresního soudu v Trutnově a 2) Policie České republiky, jako účastníků řízení, a Okresního státního zastupitelství v Trutnově, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou dne 9. listopadu 2012 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného příkazu, kterým byla v trestním řízení vedeném pro podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1 a 4 trestního zákoníku nařízena domovní prohlídka v rodinném domě ve vlastnictví a na adrese stěžovatele. Má za to, že jím bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv podle čl. 12 odst. 1 a 2 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod a podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky. Současně se domáhá toho, aby bylo Policii České republiky zakázáno pokračovat v porušování jeho základního práva podle čl. 12 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, a aby jí bylo přikázáno obnovit stav před porušením tím, že vydá věci zabavené při domovní prohlídce provedené dne 12. dubna 2012 na základě napadeného příkazu.

2. Z vyžádaného spisu policejního orgánu, č. j. KRPH-12387-38/TČ-2011-051081-PS, bylo Ústavním soudem zjištěno, že napadené opatření obecného soudu bylo stěžovateli doručeno dne 12. dubna 2012 v 06:26 h. Téhož dne od 06:33 podal stěžovatel před zahájením domovní prohlídky vysvětlení. V něm uvedl, že účetnictví firmy v místě bydliště nikdy neměl a nemá, ale dobrovolně vydá potřebné věci. Z protokolu z téhož dne vyplývá, že stěžovatel vydal policejnímu orgánu pět předmětů (z toho 9 ks CD nosičů a šanon) a podpisem tohoto protokolu potvrdil jeho převzetí.

3. Podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon"), ve znění účinném do 31. prosince 2012, bylo možné ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Podle § 72 odst. 5 zákona jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, bylo možné podat ústavní stížnost ve lhůtě šedesáti dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl.

4. Lhůta k podání stížnosti v dané věci tedy uplynula dne 11. června 2012. Stěžovatel však ústavní stížnost podal až dne 9. listopadu 2012, jak je shora uvedeno. Jedná se tedy o přiměřeně obdobně opožděně podanou ústavní stížnost, jako již Ústavní soud řešil ve vztahu k danému trestnímu řízení usnesením

sp. zn. I. ÚS 4286/12

ze dne 30. listopadu 2012.

5. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, coby podanou po lhůtě stanovené zákonem pro její podání, podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. února 2013

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj