Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 4782/12 ECLI:CZ:US:2013:3.US.4782.12.1 AI generated

III.ÚS 4782/12 · Ústavní soud České republiky

Case Number III.ÚS 4782/12
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Houžvičkové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2012, č. j. 23 Cdo 2444/2012-271, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 11. 2009 č. j. 38 Co 209, 270/2007-190 a rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 25. 2. 2009 č. j. 7 C 220/2004-152, takto:

Legislator headnote

AI generated

III.ÚS 4782/12 · Ústavní soud České republiky: Podání stěžovatelky není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků a stěžovatelka není pro řízení zastoupena advokátem (§ 34, § 72, § 30, § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Houžvičkové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2012, č. j. 23 Cdo 2444/2012-271, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 11. 2009 č. j. 38 Co 209, 270/2007-190 a rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 25. 2. 2009 č. j. 7 C 220/2004-152, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 21. 12. 2012 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, v němž stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud pro porušení práva na spravedlivý proces zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů a aby "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky".

Podání stěžovatelky není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků a stěžovatelka není pro řízení zastoupena advokátem (§ 34, § 72, § 30, § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatelka u Ústavního soudu vedla, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byla Ústavním soudem již mnohokrát poučena, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti a vyzývána k odstranění nedostatků návrhu.

Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené.

Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly stěžovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem návrh bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. ledna 2013

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj