Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 4103/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.4103.12.1 AI generated

IV.ÚS 4103/12 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 4103/12
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Michaelou Židlickou o ústavní stížnosti stěžovatele M. B., proti usnesení Okresního soudu v Nymburku ze dne 3. 9. 2012 sp. zn. 2 Nt 568/2012, takto: Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 26. 10. 2012, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení okresního soudu. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 4103/12 · Ústavní soud České republiky: Z takto vyložených důvodů byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Michaelou Židlickou o ústavní stížnosti stěžovatele M. B., proti usnesení Okresního soudu v Nymburku ze dne 3. 9. 2012 sp. zn. 2 Nt 568/2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 26. 10. 2012, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení okresního soudu. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel byl v minulosti poučen o zákonem požadovaných náležitostech ústavní stížnosti a vzdor tomu vykazuje posuzovaná ústavní stížnost vady. Stěžovatel nesplnil podmínku spočívající v obligatorním zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem. Je sice pravdou, že doposud byl stěžovatel poučen jen jednou, a to ve věci IV. ÚS 827/2006, nicméně s ohledem na tvrzení stěžovatele v ústavní stížnosti obsažená, jeví se Ústavnímu soudu nadbytečné, vyzývat jej k odstranění vad.

Ze sdělení stěžovatele vyplývá, že jím podaná stížnost byla krajským soudem odmítnuta pro opožděnost, přičemž samotné rozhodnutí krajského soudu stěžovatel nenapadá a rovněž nerozporuje jeho závěr o opožděnosti stížnosti. Za tohoto stavu věci, i kdyby si stěžovatel zajistil právní zastoupení advokátem, nezbylo by Ústavnímu soudu, než věc odmítnout pro nepřípustnost. Navíc samotnou otázku přeřazení vězně z jednoho typu věznice do jiného typu věznice nepovažuje Ústavní soud za natolik zásadní, že by jím mohlo dojít k zásahu do některého ze základních práv stěžovatele.

Z takto vyložených důvodů byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. listopadu 2012

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj