IV.ÚS 3677/12 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Miloslavem Výborným ve věci návrhu J. K., bez právního zastoupení, směřujícího proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 1941/2012-31 ze dne 24. 7. 2012 takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel podání navrhovatele, kterým se domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Uvedené podání však nesplňovalo zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti dané v ustanovení § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť navrhovatel nebyl právně zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že navrhovatel podal dosud již více než 50 ústavních stížností, přičemž tato jeho podání opakovaně vykazovala stejnou vadu jako v projednávaném případě. Navrhovatel byl proto mnohokrát vyzýván k odstranění této vady podání a poučen, že podle § 30 odst. l zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby, jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem, zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Navrhovatel byl též poučován, že pokud vytčenou vadu ve stanovené lhůtě neodstraní, bude jeho ústavní stížnost odmítnuta (viz např. řízení ve věcech

sp. zn. II. ÚS 256/06

,

I. ÚS 3016/07

,

III. ÚS 272/08

,

I. ÚS 2304/09

a dalších).

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Ústavní soud je toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více předchozích případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním (stejně viz např. usnesení ve věcech navrhovatele sp. zn. II. US 145/11,

IV. ÚS 627/11

, III. US 2295/11 a dalších).

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavní soud návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 27. září 2012

Miloslav Výborný, v. r.

soudce zpravodaj