Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 2785/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.2785.12.1 AI generated

II.ÚS 2785/12 · Ústavní soud České republiky

Case Number II.ÚS 2785/12
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl o návrhu P. Č., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 As 101/2011, takto: Navrhovatel se, s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. V podání označuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu za nelogické, nespravedlivé, absurdní, obsahující stupidní úvahy a vývody, uvádějící navrhovatele v omyl.

Legislator headnote

AI generated

II.ÚS 2785/12 · Ústavní soud České republiky: Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh odmítl.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl o návrhu P. Č., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 As 101/2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se, s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. V podání označuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu za nelogické, nespravedlivé, absurdní, obsahující stupidní úvahy a vývody, uvádějící navrhovatele v omyl.

Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ústavní soud po seznámení se s návrhem konstatuje, že návrh navrhovatele nesplňuje náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu. Z evidence Ústavního soudu bylo přitom zjištěno, že navrhovatel podal od roku 2007 již cca 250 ústavních stížností, přičemž v řadě z nich byl vyzýván k odstranění jejich vad s vyrozuměním o náležitostech návrhu. Navrhovateli, který byl Ústavním soudem v nedávné době opakovaně obeznámen s podmínkou povinného právního zastoupení a dalšími náležitostmi ústavní stížnosti, je tedy dobře známo, jaké náležitosti zákon o Ústavním soudu pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a náležitostech návrhu dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (ostatně i s tímto postojem Ústavního soudu již byl navrhovatel seznámen např. v usnesení

sp. zn. I. ÚS 1639/12

,

sp. zn. IV. ÚS 1640/12

a další). Setrvání na požadavku dalšího vždy nového a totožného poučování stěžovatelů by totiž bylo jen postupem formalistickým a neefektivním.

Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. srpna 2012

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj