I.ÚS 2257/12 · Ústavní soud České republiky
Czech Republic (CZ)
Legislator summary
AI generatedÚstavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 23. července 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatelky FATOS, spol. s r. o., IČ: 48024660, se sídlem Přívozní 1054/2, 170 00 Praha 7, zastoupené JUDr. Jiřím Holomčíkem, advokátem se sídlem Uralská 770/6, 160 00 Praha 6, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2012 č. j. 28 Cdo 337/2011-335, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. května 2010 č. j. 24 Co 382/2009-284 a rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. ledna 2009 č. j. 12 C 71/2008-130, takto:
Legislator headnote
AI generatedI.ÚS 2257/12 · Ústavní soud České republiky: Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatelka napadla v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů a tvrdila, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv, zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 37 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod. Podrobně zopakovala námitky obsažené předtím již shodně v podaném dovolání, přičemž Nejvyššímu soudu vytkla, že se jimi dostatečně nezabýval a mnohé z nich neodůvodněně - stejně jako předtím obecné soudy obou stupňů - oslyšel. V důsledku toho se domáhala, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.
Full text
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 23. července 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatelky FATOS, spol. s r. o., IČ: 48024660, se sídlem Přívozní 1054/2, 170 00 Praha 7, zastoupené JUDr. Jiřím Holomčíkem, advokátem se sídlem Uralská 770/6, 160 00 Praha 6, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2012 č. j. 28 Cdo 337/2011-335, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. května 2010 č. j. 24 Co 382/2009-284 a rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. ledna 2009 č. j. 12 C 71/2008-130, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatelka napadla v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů a tvrdila, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv, zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 37 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod. Podrobně zopakovala námitky obsažené předtím již shodně v podaném dovolání, přičemž Nejvyššímu soudu vytkla, že se jimi dostatečně nezabýval a mnohé z nich neodůvodněně - stejně jako předtím obecné soudy obou stupňů - oslyšel. V důsledku toho se domáhala, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Argumentace obsažená v rozsudku Nejvyššího soudu je pregnantní, vyčerpávající, naprosto přiléhavá, vystavěna ústavně souladným způsobem (čl. 1 odst. 1, čl. 82 odst. 1, čl. 90, čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a v tom rámci se v adekvátním rozsahu věcně vypořádává se všemi námitkami vymezenými opětovně v ústavní stížnosti; postačí takto na obsah odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu pro stručnost odkázat.
Za této situace nemohla být ústavní stížnost posouzena jinak, nežli jako zjevně neopodstatněná, pročež o ní bylo rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné
V Brně dne 23. července 2012
Vojen Güttler
předseda senátu Ústavního soudu