Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 404/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.404.12.1 AI generated

III.ÚS 404/12 · Ústavní soud České republiky

Case Number III.ÚS 404/12
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní soud rozhodl dne 27. února 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Alba, a. s., se sídlem Levá 311/6, 147 00 Praha 4 - Podolí, IČ: 63998165, bez právního zastoupení, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. června 2011 č. j. 5 Af 20/2011-21-22 a proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. října 2011 č. j. 8 Afs 54/2011-39, takto:

Legislator headnote

AI generated

III.ÚS 404/12 · Ústavní soud České republiky: Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl dne 27. února 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Alba, a. s., se sídlem Levá 311/6, 147 00 Praha 4 - Podolí, IČ: 63998165, bez právního zastoupení, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. června 2011 č. j. 5 Af 20/2011-21-22 a proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. října 2011 č. j. 8 Afs 54/2011-39, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 6. února 2012, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. června 2011 č. j. 5 Af 20/2011-21-22, jakož i usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. října 2011 č. j. 8 Afs 54/2011-39, a to s odvoláním se na porušení jejích základních práv.

V ústavní stížnosti stěžovatelka Ústavní soud požádala, aby v souladu s článkem 96 Ústavy České republiky připustil v rámci rovného práva v řízení před soudy projednání této ústavní stížnosti bez jejího právního zastoupení advokátem.

II. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V souzené věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není.

Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti.

V předmětné věci stěžovatelka při podání ústavní stížnosti nebyla a ani nyní není zastoupena advokátem.

Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, které stěžovatelka vede, je přitom již dostatečně poučena o tom, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje (viz např. řízení vedená pod

sp. zn. I. ÚS 103/08

,

II. ÚS 3091/10

,

sp. zn. III. ÚS 2830/11

,

sp. zn. I. ÚS 3453/11

, dostupná na http://nalus.usoud.cz). Součástí poučení ve věcech

sp. zn. III. ÚS 2830/11

a

sp. zn. I. ÚS 3453/11

bylo i upozornění na vadu návrhu stěžovatelky spočívající v absenci povinného právního zastoupení stěžovatelky v řízení před Ústavním soudem advokátem.

Ústavní soud pouze pro úplnost dodává, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.

Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. února 2012

Jan Musil v. r.

soudce Ústavního soudu